Křišťálové skleničky, které jsme vytahovali jen o Vánocích. Dnes stojí tolik, že si za ně můžete otevřít vinotéku.

Někdo by řekl, že je sklo jako sklo. Jenže to by bylo totéž jako tvrdit, že jsou všechny kočky stejné. Přitom jedna je domácí mazlíček, druhá pořádná šelma. Povahou. A to nemluvím o vzhledu. A se sklem je to podobné.

Pochopíme to v okamžiku, kdy vedle sebe postavíme obyčejnou skleničku a křišťálový pohár. Na první pohled mohou sice vypadat jako příbuzní, ale hned vzápětí je jasné, že jeden má na sobě montérky a druhý přišel ve fraku. Dnes totiž některé křišťálové skleničky stojí tolik, že si za ně můžete otevřít vinotéku.

Když se světlo rozběhne po skle

Křišťál je sice také sklo, ale přidáním minerálních složek se mění jeho vlastnosti. U tradičního olovnatého křišťálu se používal oxid olovnatý, ovšem dnes se využívají také bezolovnaté varianty s jinými přísadami. A ty ovlivňují čirost, tvrdost, hmotnost i schopnost lomit světlo.

Křišťálové sklo tedy umí něco, co to obyčejné nikoliv. Umí si hrát se světlem. Zachytí je, lomí a pošle k našim očím v podobě třpytivých duhových záblesků. Ať na něj dopadne světlo lustru nebo sluneční paprsek, najednou se cosi děje. Křišťálová sklenička se přestane tvářit jako užitkový předmět a stává se z ní třpytivý šperk.

Podle čeho ještě lze poznat křišťál

Když na sklenku lehce klepnete prstem nebo si přiťuknete na zdraví, ozve se jasný zvonivý tón, který by se dal využít při meditaci pro náročné. Obyčejné sklo vydá většinou jen tupé ťuknutí a tím jeho hudební kariéra končí. Další pomůckou může být hmotnost. Křišťál bývá u srovnatelných výrobků těžší. Vyplatí se podívat také na brus. U kvalitně broušeného skla bývají hrany ostré, plošky pravidelné a dekor působí precizně. Naproti tomu lisované dekory působí lacině a mělce. Samotné broušení však ještě není důkazem, že máte doma cenný křišťál.

Někdy bývá na dně produktu vyrytá značka výrobce. A to může při určování hodnoty sehrát důležitou roli. Ale tady bych přece jen trochu zbrzdila. Určit, jestli máte doma skutečně cenný historický kousek, není práce pro laika s lupou, ale pro znalce. A tak máte-li doma skleničky, které by vám podle výše uvedených kritérií mohly křišťál připomínat, nechte je rozhodně posoudit odborníkem.

Na co se křišťálové sklo používá

Krása křišťálového skla nejvíc vyniká na lustrech, vázách, karafách, a hlavně na sklenkách. Křišťál je dražší než běžné sklo, a proto se používá především při slavnostních příležitostech. Při přípitku vynikne nejen jeho největší přednost, kterou je vzhled, ale také příjemný zvonivý zvuk při přiťuknutí. Na víno se používají tenké, elegantní sklenice, které nechají vyniknout barvu nápoje. Anebo bublinky v případě sektu. Na whisky se naopak hodí robustnější sklenice s tlustým dnem. Do křišťálových sklenek se servíruje i koňak nebo likér.

A pak je tu ještě jedna možnost, na kterou se občas zapomíná: obyčejná voda. Mohli byste si myslet, že nalít vodu do krásné křišťálové sklenice je něco tak zbytečného jako vzít si na zahradu kravatu. Ale čistá vychlazená voda v křišťálu také vynikne. A nakonec – vždyť jde přece o nápoj nejvzácnější…

Kde se lesk křišťálu bere

Aby se křišťálový výrobek leskl co nejvíc, vybrušují se do něj složité dekory. Dobře provedené broušení má ostré linie, přesné hrany a pravidelné plošky. Množství těchto plošek pak vytváří charakteristický třpyt. A když se pak světlo opře do takového povrchu, máme tu najednou optické představení. Nejde ovšem o žádné kouzlo. Jen fyzika se v tomto případě rozhodla, že nebude jen těžká, ale také půvabná.

A teď se podívejte do kredence

Konečně se dostávám k tomu, co vás možná zajímá nejvíce. Někde mezi vším vaším krásným sklem mohou být i pravé broušené sklenky. Stojí si v kredenci celé roky, vytahovali jste je pouze o Vánocích a mezitím jejich hodnota vyletěla vysoko. Například hodně stará barevná sklenka s vybroušenými motivy může mít cenu 2 až 3 tisíce korun.

Broušená zelená sklenka z uranového skla z poloviny 19. století může klidně dosáhnout ceny 6 tisíc korun. Sada dvou broušených barevných likérových sklenek na vysoké nožičce z 2. poloviny 20. století se může pohybovat kolem 4 až 5 tisíc korun – jak lze zjistit na webu SBazar. A nezapomínejte na to, že český křišťál je stále žádaný i v zahraničí, nejen u tuzemských sběratelů.

Prodali byste křišťálové sklenky, nebo si radši založili vlastní sbírku?

Zdroje: FriendsOfGlass, Formadore, HomeInCube, SBazar