Milovaný český herec se zasekl v minulosti. Dodnes používá legendární Nokii 3310 a internet téměř nepotřebuje

Hraje, dabuje, natáčí a jeho hlas znají tři generace Čechů. Do světa moderních technologií se přesto nikdy nepřestěhoval a docela mu to vyhovuje. Nemá řidičák, e-mail snad v životě nenapsal a sociální sítě pro něj neexistují. Raději nosí telefon, který podle jeho slov vydrží pád na dlažbu a pak jde znovu složit dohromady. 

Zajímavější než ten přístroj je ale podle mě důvod, proč kdysi odmítl nabídku z Ameriky.

Muž, kterého běžně potkáte v tramvaji

Začneme obrázkem, který si můžete ověřit v Praze. Po městě chodí muž, jehož hlas zná celá republika. Nemá žádné auto s řidičem, manažera na telefonu ani ochranku, rád si totiž vyjde po svých, bez sluchátek v uších. Řidičské oprávnění nikdy nezískal a spoléhá se na městskou hromadnou dopravu.

Jiří Lábus je herec, který se do paměti národa zapsal jako čaroděj Rumburak, jako zelený Jů z nedělního Studia Kamarád i jako Marge Simpsonová. Když prý k jeho rodičům, oběma architektům, přišla návštěva, malý Jiří jí předváděl, jak mluví páni v rádiu, a k tomu servíroval smyšlené příhody. Rodiče mu herecké plány nikdy nerozmlouvali, přáli mu podle jeho vzpomínek hlavně to, aby byl v životě spokojený. 

Po maturitě to dlouho vypadalo na výtvarné směřování, přihlášku ale nakonec odnesl na divadelní akademii. Školu dokončil v roce 1973 rolí Mackieho Messera v Žebrácké opeře a ta ho poslala rovnou do Studia Ypsilon, kterému zůstal věrný přes padesát let.

Chyby, ke kterým se nestydí přiznat

Než dojde řeč na jeho telefon, patří sem ještě jedna poznámka. Svoji minulost Lábus neupravuje do hezčí podoby. Podpis Anticharty považuje za chybu, kterou udělal, a mluví o ní. Popsal třeba to, jak celá věc vypadala zevnitř, tedy schůzi v Redutě a šéfa divadla, který kolegům oznámil, že se podepsat musí všichni. Obava o osud souboru podle něj hrála tehdy hlavní roli.

Stejně přímočaře mluví o dílu Mimikry ze seriálu o majoru Zemanovi, jednom z nejvíc propagandistických kousků celé série. Tehdy hrál v Liberci a do telefonu mu prý řekli, že se chystá epizoda o únosu letadla a on že by si v ní střihl jednoho z únosců. Souhlasil, do Prahy přijel po večerním představení a ráno vyrazil rovnou na plac, přičemž scénář si přečetl jenom u vlastní scény. 

Teprve na Barrandově mu kolegyně vysvětlila, že celý příběh míří na kapelu The Plastic People of the Universe. Smlouvu měl v tu chvíli dávno podepsanou a dodnes říká, že naletěl a byla to jeho vina.

Telefon, který přežije i pád na dlaždičky

Dodnes Jiří Lábus v kapse nosí tlačítkovou Nokii 3310, legendu z přelomu tisíciletí, a měnit ji za nic modernějšího nehodlá. Jeho argumentaci si zamiluje každý, komu praskl displej týden po koupi. Herec s viditelným nadšením vysvětluje, že tenhle přístroj můžete pustit na zem a pak ho zase složit dohromady jako stavebnici. 

Chápe prý kolegy, kteří chytré telefony ke své profesi potřebují, jemu ovšem stačí to, co má. Ještě pozoruhodnější je jeho vztah k elektronické poště. Herec přiznává, že v nikdy nenapsal jediný e-mail a že mu to v životě k ničemu není. 

Sociálním sítím se vyhýbá velkým obloukem a při jednom rozhovoru vytáhl mobil z kapsy jako důkazní materiál se slovy, že v něm žádný internet opravdu nenajdete. Notebook doma sice má a občas do něj nakoukne, to je ale tak vše.

Dává přednost šustění novin

Sám o sobě říká, že je tradicionalista a minimálně v jedné věci je to okamžitě poznat. Noviny si kupuje v tištěné podobě, každý den a ve stánku. Zatímco většina republiky ráno odemkne mobil a projede si titulky ještě v posteli, on si pro novinky zajde do města. 

Nejlepší historku ovšem schovává jeho kariéra na začátek devadesátých let, kdy dostal nabídku z Hollywoodu. Většina herců by kvůli takové šanci udělala cokoliv, on ji ale odmítl, proč? Prý proto, že měl na to léto jiný, mnohem přízemnější plán, totiž vyrazit na chalupu. 

Zvládli byste týden bez chytrého telefonu, případně celý život jako Jiří Lábus?

Zdroje: csfd.cz, zena.aktualne.cz, seznamzpravy.cz