Ministr kultury se vyjádřil k budoucnosti placení televizních poplatků: „Je to suma, kterou lidé opravdu pocítí.“

Poplatky za televizi a rozhlas jsou v posledních měsících jedno z nejžhavějších témat. Jedna strana se obává ztráty nezávislosti veřejnoprávních médií, druhá strana návrh podporuje, protože je podle ní systém zastaralý a zatěžuje domácnosti. V debatách se nejčastěji skloňuje jméno Oto Klempíř, který se k tomu vyjádřil na sociální síti X. Podle něj je dosavadní částka za poplatky pro někoho citelná.

Vláda v návrhu na zrušení poplatků myslela hlavně na důchodce.

Pro seniory je to značná částka

Televizní a rozhlasové poplatky se v Česku platí už desítky let. Spousta lidí má nastavený trvalý příkaz a bere to jako samozřejmost, že jim každý měsíc odejde dvě stě korun. Někdo se nad tím ani nepozastaví, ale pro někoho je to další pravidelný výdaj navíc, který snižuje rozpočet domácnosti. Přesně na tuto skupinu lidí upozornil vládní zmocněnec pro strategickou komunikaci Oto Klempíř na sociální síti X. Podle něj platí pravidelně 1 526 068 lidí starších 65 let. Jako všichni ostatní platí 205 korun, což ročně vyjde na 2 460 korun.

Na první pohled je to pro někoho směšná částka, ale rozpočet, se kterým musejí důchodci vycházet, je napnutý jako kšandy. Senioři při cenách léků, nájmů a potravin poznají každou korunu výdajů navíc. Proto i takto nízká částka je pro ně zátěž. Přesně na to Klempíř upozorňuje:

„Možná to někomu nepřipadá jako velká částka. Já ale vím, že pro spoustu seniorů je to suma, kterou ve své peněžence opravdu pocítí. A právě na ně při téhle změně myslíme.“

Jedna věta, která vyvolala na internetu velkou diskusi. Někdo souhlasil s tím, že pro seniory je každá koruna dobrá, jiní zase upozorňují na to, že zrušení poplatků neznamená automaticky úsporu.

Televize se neruší, mění se jen financování

Na internetu se okamžitě objevily obavy a spekulace o tom, že vláda chce Českou televizi a rozhlas úplně zrušit. Klempíř ale uklidňuje tím, že cílem není médiím omezovat svobodu, ale pouze změnit způsob jejich financování.

To je vlastně reakce na největší obavu lidí. Ti totiž zmiňují, že současný systém placení poplatků dává veřejnoprávním médiím velkou míru svobody a nezávislosti na státu. Jakmile ale veškeré peníze půjdou ze státního rozpočtu, mohla by podle nich vláda rozhodovat prakticky o všem. Podle Klempíře je to ale přesně naopak. Nový systém má poskytnout dostatek peněz a zároveň média nevystavovat politickým tlakům.

V diskuzi se dohadují zastánci, podle kterých bude nový systém dokonce stabilnější, a odpůrci, podle kterých média zbavuje nezávislosti a do budoucna bude financování ze státního rozpočtu riziko. Jisté je ale to, že Česká televize ani Český rozhlas nezanikají, jen se přizpůsobí novému způsobu financování.

Jak vůbec televizní poplatky fungují?

Možná to některé překvapí, ale přestože většina domácností platí poplatky pravidelně, velká část lidí vůbec netuší, na co vlastně peníze jdou a kam přesně jdou. Někdo dokonce žije v tom, že je to jakási daň za to, že má doma televizi. Je to ale promyšlený systém, který funguje úplně jinak.

Televizní poplatek je určen pro financování České televize a rozhlasový logicky pro financování Českého rozhlasu. Jelikož jde o nekomerční média, nejsou placena z reklamy. Cílem je v první řadě informovat a edukovat.

Momentálně je televizní poplatek 150 korun a rozhlasový 55 korun. Měsíčně je to 205 korun, které jdou přímo samotným médiím. Ta je využívají podle zákonem daných pravidel a nemohou si s nimi úplně dělat, co chtějí. Právě díky financování jsou obě média nezávislá a nemusejí každoročně čekat na to, kolik jim vláda z rozpočtu uvolní.

1 526 068 seniorů ušetří za složenky.

Přesně tolik lidí starších 65 let platí každý měsíc platí poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Měsíc co měsíc 205 korun, za rok 2 460 korun.

Možná to někomu nepřipadá jako velká částka. Já ale vím, že pro spoustu seniorů je to suma,… pic.twitter.com/W4k7cBA2JP

— Oto Klempíř (@OtoKlempir) July 21, 2026

Jenže kritici tohoto systému namítají hned dvě trhliny. Zákon o koncesionářských poplatcích totiž vznikl v době, kdy byla televize prakticky jediným zdrojem zábavy a informací. Dnes ale lidé sledují více obsahu na telefonech nebo počítačích a místo klasického vysílání zapínají streamovací platformy. Proto se kritikům systém nezdá spravedlivý.

Proč se systém vlastně vůbec mění?

Téma koncesionářských poplatků se nevede jen u nás, ale i v dalších zemích Evropy. Všichni se snaží vyřešit problém dlouhodobého financování veřejnoprávních médií v době, kdy jim konkurují další technologie.

V Česku by se měl současný systém zrušit hlavně proto, že se financování zjednoduší a nebude zatěžovat rozpočty domácností. Na to poukazuje právě i Klempíř, podle nějž lidé nebudou muset myslet na složenky ani inkasa. To ale rozporuje například vedoucí katedry žurnalistiky na Univerzitě Karlově:

„Způsob financování, který by plynul ze státního rozpočtu, pro nás není úplně nejvhodnější.“

Návrh už prošel schvalovacím procesem, ale termín skončení poplatků je plánován na 1. ledna 2027. Do té doby se poplatky platí pravidelně dál. Souhlasíte se zrušením koncesionářských poplatků?

Zdroj: x.com, ct24.ceskatelevize.cz, irozhlas.cz