Nova do něj nalila miliony a natočila 124 dílů. Dnes patří mezi největší televizní propadáky všech dob

Květované kravaty, fialová saka a smích, který přicházel vždycky o vteřinu dříve, než k tomu byl vůbec důvod. Přesně takhle vypadal na jaře 1995 pokus přenést do českých obýváků humor po vzoru USA. Nová komerční stanice Nova do něj nasypala peníze, hvězdná jména i ambici vysílat pět dní v týdnu. 

Výsledek dnes visí na filmové databázi s hodnocením, které rozhodně nepatří k těm nejlepším, dobře, vlastně ani k těm průměrným.

Televize, která chtěla všechno a hned

Necelý rok po svém startu měla nová soukromá stanice chuť na vlastní tvorbu. Nakupovat zábavu ze zahraničí uměla výborně, jenže konkurovat zavedeným rodinným ságám veřejnoprávní obrazovky se dá jedině něčím svým. Kalkul byl přitom jednoduchý. 

Žánr situační komedie diváky bavil po celém světě, jeho výroba stála zlomek toho, co například historické velkofilmy, a stanice zároveň potřebovala něco, čím soupeři pořádně zatopí. Sitcom vypadal jako ideální kombinace nízkých nákladů a vysoké sledovanosti, tedy přesně jako to, co si každý ředitel přeje najít pod stromečkem. 

Recept z Ameriky dorazil do kuchyně kdesi v Praze

Ambice byly veliké a plán ještě větší. Podle původních představ se měl pořad objevovat na obrazovce každý všední den. Na tak časté opakování byli v této době zvyklí možná tak ti Američané, čeští diváci nikoliv. Aby se tak šílené tempo dalo stihnout, ležela autorům na stole hromada hotových scénářů dříve, než se rozsvítilo světlo nad první klapkou, konkrétně jich bylo třicet. 

Nakonec se vysílalo zpočátku pouze dvakrát týdně a po zhruba třech měsících došlo k personálním změnám, kdy místo Vladimíra Drhy usedl na režisérskou židli Jiří Adamec. 

Rodina, která měla být tou nejprůměrnější v republice

Onou černou ovcí jsou Nováci, vůbec první tuzemský pokus o sitcom, jehož premiéra proběhla devatenáctého dubna 1995. Základ příběhu stál na Novákových z malého domku v Hradišti, kterým jednoho krásného dne zaklepe na dveře vědec s výsledkem svého bádání. 

Podle něj totiž právě u nich bydlí ta nejprůměrnější česká rodina, jakou lze v republice najít. K tomu si domů vezmou amerického studenta sociologie, který má naší průměrnosti přijít na kloub. Zápletka slibovala svěží střet dvou světů, jenže na obrazovce z toho vylezlo cosi mezi školní besídkou a reklamou na kuchyňskou linku.

Uživatelé filmové databáze byli nemilosrdní a udělili pořadu pouhých třináct procent, čímž jej poslali rovnou do společnosti nejhůř hodnocených titulů.

Herci se vyměnili, avšak potíže zůstaly

V první řadě hrál otce Josefa Nováka Ota Jirák, po jeho boku se objevili Jana Janěková, Filip Rajmont a Jitka Ježková, roli amerického hosta Jeremyho získal Paulo Nanque. Druhá série pak přišla s téměř kompletní obměnou, do rodiny nastoupili Pavel Zedníček, Jana Paulová, Jitka Schneiderová a Robert Galia. 

Málokdy se stane, že tvůrci uprostřed běžícího projektu vymění skoro celou domácnost a doufají v zázrak. Dohromady vzniklo 72 dílů první a 52 dílů druhé série, tedy rovných 124 epizod. 

Osm set tisíc lidí u obrazovek

Průměrná sledovanost se pohybovala kolem osmi set tisíc diváků, a přesto se pořad do našich dějin zapsal jako propadák. Vysvětlení je prosté a trochu smutné zároveň, protože v polovině devadesátek se vybíralo z hrstky stanic a lidé zkrátka koukali na to, co dávali. Těžko si mohli zapnout Netflix a vybrat si z nadupaného katalogu různých děl.

„Tady už nepotěším ani své cynické já. Tohle už je vážně hodně za rohem…“ – Lima, ČSFD

Autor si popel na hlavu nasypal sám

Nejtvrdší soud nad pořadem nevynesli kritici ani rozzlobení diváci. Spisovatel Ondřej Neff, jeden z autorů, to v časopise Týden shrnul takto: „Já a moji kamarádi jsme to nedovedli napsat, herci to neuměli zahrát“. A tak se ambiciózní seriál zapsal mezi největší přešlapy své doby. 

Patřili jste v roce 1995 k oněm osmi stům tisícům, nebo jste dávali přednost jiným snímkům, které běžely v televizi?

Zdroje: csfd.cz, prozeny.blesk.cz, denik.cz