Stát chce vědět více o tom, kde a za kolik pracujete. Vláda schválila novelu zákona platnou od 1. ledna 2027

S ohledem na daňovou legislativu, zákon o zaměstnanosti i evropské předpisy vstoupí od ledna 2027 v platnost novela prováděcího nařízení vlády. V souvislosti s těmito změnami bude stát dostávat další informace o práci zaměstnanců.

Novela k Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele, kterou předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Aleše Juchelky, byla v listopadu 2026 schválena vládou. Cílem je sladit rozsah a podobu předávaných údajů s novou legislativou i zkušenostmi z prvního roku ostrého provozu systému.

Kdo má povinnost podávat měsíční hlášení na ČSSZ

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) upravuje zákon. Sjednocuje zhruba dvacítku dosavadních ohlašovacích a evidenčních povinností zaměstnavatelů (včetně evidence pro ČSSZ, Finanční správu či Úřad práce) do jednoho měsíčního elektronického podání prostřednictvím portálu ČSSZ. Povinnost podávat toto hlášení se týká všech zaměstnavatelů, a to bez ohledu na jejich velikost (malé i velké firmy, OSVČ se zaměstnanci, SVJ apod.).

O jaké změny se jedná?

Novela, která vstoupí v platnost od ledna 2027, zahrnuje především změny ohledně rozšíření okruhu údajů předávaných státním institucím o zaměstnancích a mění způsob jejich sdílení mezi úřady. Zahrnuté změny reagují zejména na několik právních předpisů a pravidel. Promítají se do nich např. novinky týkající se zákona o daních z příjmu, zákona o zaměstnanosti nebo směrnice o platformové práci.

Nově se budou získané údaje z těchto hlášení dostávat také k dalším institucím (např. Ministerstvo spravedlnosti, Státní úřad inspekce práce, Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice).

„Naším cílem je, aby zaměstnavatelé i mzdové účetní měli včas jasné informace o tom, co se od ledna mění. Nejdříve však musí dodavatelé mzdových systémů připravit jejich změny pro uživatele,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Jak se změna dotkne samotných zaměstnanců?

Pro zaměstnance jako takové se nic nemění, data za ně v elektronické podobě budou i nadále odesílat jejich zaměstnavatelé. Toto nařízení pouze upravuje technickou podobu a rozsah dat, která budou státu prostřednictvím hlášení zaměstnavatelé podávat. Nepřímo se ovšem tato změna dotkne zaměstnanců v několika oblastech.

Zjednodušené jednání s úřady a využití dat s vícero institucemi

Tato novela by měla přinést méně papírování během jednání s úřady. Nebude už třeba všude při vyřizování dávek nebo jiných žádostí neustále dokola dokládat potvrzení o příjmech a zaměstnání, protože v jednotlivých institucích (úřady a ministerstva) už budou mít tato data k dispozici.

Dohled na ochranu zdraví a bezpečnosti při práci

Kvůli evidování rizikových pozic a platformové práci bude hlášení nově také zachycovat údaje související s těmito pracemi. To úřadům umožní lépe dohlížet na dodržování pravidel souvisejících se zajištěním ochrany zdraví a pracovních podmínek jednotlivých zaměstnanců.

Méně chyb ve výplatách, daních a důchodech

V neposlední řadě novela zákona také úzce souvisí s výplatami, daněmi a důchody. Dojde k přísnějším kontrolám dat, a to ihned při odeslání hlášení. Zavádí se totiž přibližně padesátka úprav kontrolních mechanismů celého systému, z nichž většina v případě chyby nepustí účetní dál.

Například v případě špatně zadaného rodného čísla, nesprávné odpracované doby nebo chyby ve výši odvodů systém jednoduše hlášení nepustí k dalšímu kroku a problém se opraví okamžitě, a nikoliv až po letech při žádosti o důchod. Podklady totiž budou přesnější. Odpadá tak riziko, že by v případě žádosti o nemocenskou, mateřskou či starobní důchod chyběly nějaké podklady od zaměstnavatele.

Myslíte si, že tato úprava zákona zjednoduší komunikaci se státem i pro běžné zaměstnance?

Zdroj: MPSV, Daně Běhounek, Eurodaně