Počasí nad Českem se začíná chovat jinak. Meteorologové upozorňují na znepokojivý vývoj

Letošní meteorologické jaro nás překvapovalo skoro každý den. Zejména tropickými teplotami, které nás v květnu sice zahřály, sluníčko opálilo, ale příroda dostala pořádně zabrat. Sucho, sucho, a zase sucho… A přece jen se poslední květnový den slitoval.

Republikou se prohnaly srážky i bouřky, takže závlaha nakonec přišla. Jen nevíme, jestli včas. To ukáže až úroda. Vegetace, která neuschla, se totiž přinejmenším zastavila ve vývoji.

Atmosféra se začíná podobat tropům

Doufali jsme v mírné ochlazení, a hlavně ve srážky. Což nám následující dny přinesou. Zpočátku se tedy zdálo, že celý začátek meteorologického i posléze astronomického léta bude mírný. Že si počasí řekne: „Dost, už je nebudu trápit.“ Jenže družicové modely ukazují, že atmosféra se chystá na představení, které tu desítky let nebylo. Žádné vlahé noční deštíčky a ve dne opalovačka… Spíš vedra a z nich pak supercely, kroupy a bouře s vichrem.

Meteorologové hovoří o tom, že modely v prognózách pro červen i červenec naznačují, že atmosféra nad střední Evropou začíná mít blíž k tropům nežli k mírnému pásu. Když se dlouhé sucho spojí s přílivem horkého a vlhkého vzduchu, vzniká prostředí, které je pro supercely to, co je pro komára stojatá voda: optimální líheň. A supercela není žádná obyčejná bouřka. Je to bouřka s vlastním názorem. Rotuje, roste, mění směr, a když si usmyslí, že vám zničí střechu, udělá to s elegancí baletky a silou demoliční koule.

Když historie šeptá: „To už tady bylo.“

Extrémy, které na nás doléhají stále častěji, nejsou ale výmyslem posledních let. Při nahlédnutí do meteorologických kronik bychom zjistili, že něco takového se dělo dávno předtím, než jsme měli radary a předpovědní modely. Je pravda, že v posledních letech se počasí skládá skoro jen ze samých extrémů. Ty historické byly jen občasné:

V roce 1872 přišel v Mladoticích liják, kdy spadlo 237 mm srážek za 1,5 hodiny. V roce 1926 zase pršelo pořád. Stanice Kořenov-Jizerka zaznamenala 2202 mm srážek. Naopak roku 1933 se země suchem málem proměnila v prach. V tom roce byl nejnižší roční úhrn srážek v historii, pouhých 247 mm.

A v roce 1986 si na nás zasedly kroupy. Svou velikostí by se možná hodily do sci-fi filmu nebo thrilleru. V Chotuticích u Kolína totiž padaly kroupy o průměru 12 centimetrů. Vždyť to byly větší než tenisák! Tomu bych už spíš říkala ledové projektily. A takové bouřky, kterým bychom dnes říkali supercely, se určitě také občas objevily. Jen jsme je tehdy neuměli předpovědět ani zdokumentovat.

Co říkají meteorologové letos

Nadcházející léto však nemá být jen o „běžných“ extrémech. Podle všeho se totiž formuje silné El Niño a počasí se začíná chovat jinak. Teplota hladiny Pacifiku roste rychleji, než meteorologové čekali. A některé scénáře zešílely, protože dokonce naznačují možnost jevu Super El Niño.

Zjednodušeně řečeno: oceány se vaří, vzduch také a Evropa to pocítí. Díky rychlému oteplování Pacifiku se může změnit proudění nad Atlantikem tak, že se nad střední Evropou usadí suché, horké a nestabilní léto. Meteo modely se často v předpovědích rozcházejí, ale v tom, že rok 2026 bude patřit k nejteplejším v historii měření, se shodly takřka jednoznačně.

Co by to mohlo znamenat pro Česko?

Nadprůměrné teploty skoro po celé léto a výrazné sucho, zejména ve střední části republiky. Značnou proměnlivost počasí, prudké bouřky, které přijdou náhle a odejít mohou i se záplavovým efektem. Kroupy větší než obvykle, protože přehřátá atmosféra je jako továrna na led. Počasí se začne chovat jinak. 

Odborníci upozorňují, že kombinace sucha a nárazových průtrží je nejhorší scénář: půda je vyschlá a tvrdá a voda z průtrže se nestačí vsakovat. Takže může docházet i k místním záplavám. A tak se zdá, že léto 2026 bude nezapomenutelné.

Zdroje: IDnes, Deník, CHMI