Počasí v Česku se může během června úplně zbláznit. Hrozí scénář jako před 100 lety

S červnem přichází meteorologické léto, jenže v posledních letech létu odpovídají i teploty květnové. Jestli doufáte, že se teploty ustálí a místo tropů si na začátku června užijeme i trochu vlídného jara, aktuální meteorologické modely vás zklamou. Ukazují totiž anomálie, které střední Evropa zažila i před 100 lety.

Možná působí poněkud úsměvně, že se v dobách, kdy se mluví o klimatických změnách, díváme zpátky do historie, ale současné počasí nám ho v mnohém připomíná.

Brzký nástup léta si v roce 1926 vybral svou daň

V posledních letech si na letní teploty v květnu pomalu zvykáme. Jenže letos je to trochu jiné, když přepisujeme rekordy. Podobné to bylo v roce 1926, kdy střední Evropu zaskočily letní dny už v květnu. Vůbec to neodpovídalo tomu, na co byli lidé zvyklí, a opravdu neměli k dispozici modely, jež by předpověděly proměny počasí, které to brzké léto způsobí.

My však v dnešních modelech vidíme, že roste pravděpodobnost, že horké dny vystřídají prudké bouřky s lijáky. Většinou je po několika tropických dnech, a hlavně nocích, vítáme.

Jenže právě tady je vidět ta paralela s rokem 1926. Tehdy po několika bouřkách přišel jeden několikadenní liják a Československo začaly pustošit povodně. Tehdy se údolí od Bakova nad Jizerou po Mladou Boleslav proměnilo v obrovské jezero.

V polovině června pak extrémně silná bouřka zasáhla východní Čechy. Chrudimka tehdy zničila mlýny, brala mosty a provalila se do centra Pardubic. Pod vodou se ocitly ulice, zámecký příkop a v obci Rybitví se i zvířata evakuovala na lodích. Voda však řádila i na Moravě v Litovli způsobila škody za 1,7 milionů korun, a to byl tehdy balík.

S jakou pravděpodobností se naplní hrozba?

Ještě před pár dny byla tato hrozba o desítky procent nižší, protože s každým dnem hrozba nástupu fenoménu Super El Niño stoupá. Podle odborníků jsme teď na 82% pravděpodobnosti.

Super El Niño by pro střední Evropu znamenal horskou dráhu. Počasí by prostě šlo velmi rychle z jednoho extrému do druhého. Úplně jednoduše řečeno to znamená, že horka vystřídají bouře plné blesků, krup a přívalových dešťů. Právě teď to vypadá, že červen bude nejšílenějším měsícem letošního léta. Ale třeba se odborníci zase pletou.

Aktuální výhled na červen – týden po týdnu

Letošní červen si podle meteorologů můžeme pomyslně rozdělit do několika fází, které budou odpovídat týdnům v kalendáři, případně se u nás zdrží maximálně po jednu dekádu.

Na začátku měsíce teploty vyletí nahoru a dny budou letní až tropické. Vzápětí však přijde ochlazení asi na 20 °C, které doprovodí silné deště a hrozba bleskových povodní na malých tocích.

Klíčový zlom by pak měl přijít v týdnu po Medardovi, kdy se může ochladit na 16 °C, což opět doprovodí deště. Ty by měly na konci tohoto týdne postupně přecházet ve vydatné a postupně by mohly začít stoupat i větší toky. Toto počasí by mělo vydržet i skoro celý třetí týden června.

V posledním týdnu by pak měly teploty znovu vyletět nahoru. Přes den budou dosahovat až 35 °C, a i noci by mohly být tropické, takže se moc nezchladíme.

Jsme na tom líp, nebo hůř než v roce 1926?

Mezi roky 1926 a 2026 je několik zásadních rozdíl. Tím prvním je, že máme řadu varovných systémů a relativně spolehlivé předpovědi (přeci jen předvídat lokální bouřky moc nejde), nám dávají meteorologové aspoň den předem.

Ale je tu další zásadní rozdíl. V roce 1926 nebyla půda tak vyprahlá. Možná si říkáte, proč by to měl být problém, jenže ona je ta země nyní vlastně jako beton, po kterém voda steče. To zvyšuje pravděpodobnost povodní i v lokalitách, kde žádné vodní toky nejsou.

V červnu bychom tak měli zůstat ostražití. V červenci pak očekávejme změny, protože ČHMÚ změní svůj výstražný systém. Ten nebude varovat před napršenými centimetry, ale podle reálných dopadů, aby to bylo pro lidi srozumitelnější.

Nejsem si jistá, jak to bude fungovat, protože mám občas pocit, že čím víc informací máme, tím méně se v nich vyznáme, ale hlavně zapomínáme používat vlastní hlavu.