Pražská servírka prozradila, jaké dýško jí nechávají celebrity. Za méně by jim nepřinesla ani kávu
Práce v gastronomii není žádný med a přináší řadu nečekaných zážitků, obzvlášť když člověk pracuje v centru Prahy. Kromě běžných hostů, jejichž tváře si personál nedokáže zapamatovat, se setkává i s lidmi, které zná celé Česko nebo dokonce svět.
Moje kamarádka, která si přála zůstat v anonymitě, se podělila o zkušenosti s tím, jak vysoké dýško celebrity v restauracích skutečně nechávají.
Dýško jako vizitka hosta
Výše spropitného často o člověku napoví více než drahé hodinky nebo luxusní auto, kterým přijel. V Česku existuje nepsané pravidlo, že host nechává spropitné zhruba deset procent z celkové útraty, zatímco v zahraničí se můžeme velmi často setkat s tím, že je dýško automaticky přičteno ke konečnému účtu a činí zhruba 5 – 15 % z celkové útraty.
Obsluha se shoduje na tom, že výše spropitného nereflektuje, kdo kolik vydělává, ale spíše to, jak si váží práce druhých. A právě u celebrit bývá personál často zvědavý, zda se jejich veřejný obraz shoduje s realitou.
České celebrity občas překvapí
Podle servírky se české celebrity dělí do dvou skupin. První tvoří lidé, kteří chtějí mít klid, chovají se nenápadně a obsluze poděkují za každý detail. Druhá skupina naopak očekává speciální zacházení, aniž by si za něj chtěla připlatit.
„Několikrát se stalo, že známá osobnost měla speciální požadavky, opakovaně změnila objednávku a nakonec nenechala téměř žádné spropitné. To personál samozřejmě zamrzí,“ vysvětluje.
Naopak některé známé osobnosti prý nechávají pravidelně několik set korun navíc, i když jejich účet není nijak vysoký. Právě takoví hosté si získávají respekt personálu mnohem rychleji než lidé, kteří dávají okázale najevo své společenské postavení.
Z veřejně dostupných informací, lze říct, že například Jiřina Bohdalová přiznává, že pochází z velmi skromných poměrů, a proto si každé vydělané koruny váží. Zpěvák Dalibor Janda má své finance pevně v rukou a prý neutrácí za zbytečnosti.

Zahraniční osobnosti bývají štědřejší
Největší rozdíl je však podle servírky patrný u zahraničních hostů, zejména u Američanů, kteří jsou zvyklí nechávat opravdu velké dýško. To se pohybuje klidně až v řádu 20 % z celkové útraty.
Možná za to může fakt, že jsou na podobnou výši spropitného zvyklí ze své rodné země. Není proto nic neobvyklého, že zahraniční celebrita utratí několik tisíc korun a personálu zůstane dýško v řádu stovek nebo dokonce tisíců korun.
Za méně než stovku? Ani kávu
Právě tato zkušenost vedla mou kamarádku k úsměvnému výroku, který se mezi kolegy uchytil.
„Když někdo přijede v luxusním autě, objedná si drahé víno a pak nechá deset korun, říkáme si mezi sebou, že za tolik bychom mu dneska nedonesli ani kávu,“ směje se.

Samozřejmě to není myšleno doslovně. Obsluha musí profesionálně obsloužit každého hosta bez ohledu na výši dýška. Přesto zaměstnanci přiznávají, že štědří zákazníci si vyslouží srdečnější přístup při dalších návštěvách.
Dýško není povinnost, ale poděkování
Internetové diskuse, které řeší výši dýška, bývají velmi bouřlivé. Společnost se rozděluje na dva tábory. Jedni nevidí důvod, proč by měli obsluze nechávat něco navíc a argumentují tím, že mají přece stálý plat. Ti druzí v tom naopak nevidí problém a dýško vnímají jako poděkování za služby, které jim obsluha poskytla.
Do které skupiny se řadíte vy? Já dýško nechávám a nemám s tím problém, avšak není to pro mě samozřejmost. Pokud obsluha opravdu vázne nebo je dokonce nepříjemná, jsem schopná nedat ani korunu navíc.
Zdroje: Článek sepsán na základě vlastní zkušenosti autorky a za pomoci následujících zdrojů – prahain.cz, lidovky.cz, aktualne.cz
