Sousedé nechápali, proč má cukety jako z pohádky. Tajemství se skrývalo v obyčejné kostce za 5 korun

Jeho záhon vypadá jako z kýčovité letní komedie, ve které hlavní roli hraje zelenina. Zatímco okolním pěstitelům se plody krčí u země a často se zkazí dříve, než stihnou dorůst, u něj se tykve valí přes obrubník jako zelená lavina. 

Nikdo z ulice jej přitom neviděl vláčet z hobbymarketu drahé pytle s výživou. To, co mizí v jeho konvi, se dá pořídit v každé samoobsluze za pár korun.

Špehování přes plot patří k českému létu stejně jako grilovačka

Na chalupě u babičky měla sousedka záhon jako výkladní skříň zahradnictví, kdežto naše cukety připomínaly spíš nějaké hodně unavené rostliny. Máma tehdy zarytě tvrdila, že jde o výhodnější polohu vůči slunci, jenže pravda se schovávala v obyčejném kbelíku za kůlnou. 

Zahradničení je u nás taková malá televizní disciplína. Diváci sledují Receptář prima nápadů, Polopatě i Vychytávky Ládi Hrušky často kvůli jedné věci, totiž kvůli rychlým a levným trikům, které doopravdy fungují. Češi milují postupy, při kterých z ničeho vznikne něco, a nejvíc ty, jež vyjdou levněji než lístek do kina.

Cuketa je nenasyta

Tykev bývá označovaná za rostlinu pro začátečníky, jenže právě rychlost, s jakou nabírá objem, z ní dělá pořádného jedlíka. Rostlina, která během několika týdnů vyžene obrovské listy a k tomu pár kilogramů plodů, si u toho řekne o dusík, fosfor i draslík, a bez hořčíku, vápníku a železa se rovněž neobejde. 

Když jí některá položka z tohoto jídelníčku chybí, dá to najevo dříve, než si toho všimnete, a plody jednoduše přestane zakládat. Zkušení pěstitelé se shodují, že přikrmovat se má už zhruba týden po vysazení a potom zase po čtrnácti dnech, přičemž více rozhodně neznamená lépe. 

Kdo to s výživou přežene, vypěstuje nádherný keř obsypaný samčími květy, ze kterého si ale k obědu nic neodnese.

Tajemství neleží v zahradnictví, ale v lednici

To, co sousedka nosí na záhon, je obyčejné droždí. Kostka člověka vyjde na pár korun a většina z nás má teď alespoň jednu doma v lednici. Proč se kolem ní dělá takové haló? Kvasinky totiž rozproudí život v půdě, a půda, ve které to žije, nabídne rostlině živiny podstatně ochotněji než hlína bez mikroorganismů. 

K tomu droždí přihodí vitaminy skupiny B a drobné minerály. Zálivku ocení rajčata, okurky, papriky, jahody i tykve, jenže musí skončit u kořenů, nikdy ne na listech, kterým by uškodila víc, než by jim pomohla.

Borůvky, rododendrony a další milovníci kyselé půdy však o droždí zájem nemají, protože jim kvasnice negativně ovlivňují pH. Kvůli nim raději sáhněte po kávové sedlině a droždí nechte cuketám.

Tohle zvládne i naprostý zahradní antitalent

Do litru vlažné vody rozdrobte 30gramovou kostku čerstvého droždí za 5 korun, přisypte lžíci cukru a nechte směs kvasit dva týdny v teple. Před použitím směs nařeďte třemi litry vody. Voda přitom nesmí být vařicí, protože nad padesáti stupni kvasinky nepřežijí, ani studená, protože v chladu se jim množit nechce.

Zalévá se ke kořenům, zhruba jednou za sedm až deset dní, a vždy do půdy, která je vlhká. O tom, jak snadno se taková rada šíří, píše zahrádkář Ivan Dvořák. Zastavil ho prý známý s tvrzením, že po droždí plody „porostou a jejich úroda bude mnohonásobná“.

Druhý tábor je podstatně skeptičtější. Redakce webu Bydlení napsala, že droždí „může pomoci, ale není to zázračné univerzální řešení“. 

Odborník mírní nadšení

Dvořák dodává, že kostka je z velké části voda, sušiny v ní zbývá zhruba třetina až dvě pětiny, a cukr nasypaný do kýblu na tom nezmění vůbec nic. Kvasnice tak nejsou plnohodnotná výživa, nýbrž biologická podpora půdy, díky které rostlina lépe využije to, co v zemi už dávno je.

Kvasinky jsou živé organismy a při své práci si z půdy berou draslík, tedy přesně ten prvek, na kterém stojí kvalita plodů. Hnojení droždím je proto rozumné střídat s dřevěným popelem, který zásobu draslíku zase doplní.

Zkusíte to letos také, nebo jste zapřisáhlí zastánci klasického hnojiva z obchodu? 

Zdroje: dumazahrada.cz, izahradkar.cz, bydleniprokazdeho.cz