Máte doma starý šicí stroj? Zkontrolujte sériové číslo, prodáte ho za 250 000 Kč

Na půdách a ve sklepech českých domácností se jich skrývají tisíce. Zaprášené, zapomenuté, občas využité jako podstavec pod květináč. Jenže on ten váš šicí stroj Singer může být něčím víc než jen příjemnou vzpomínkou po prababičce. 

Existují totiž konkrétní výrobní série, za které sběratelé zaplatí výrazně víc, než byste si vůbec troufali tipnout.

Litinový kolos, který přežil všechno

Kdo vyrostl v našich končinách, ten tento šicí stroj jistě zná. A možná si i vybaví zvuk šlapacího pedálu, tiché hučení převodů nebo maminku s babičkou, jak v neděli odpoledne spravují roztrženou bundu bráchovi. V českých domácnostech byl šicí stroj Singer tak samozřejmý jako sporák. Ti, kteří se ho nezbavili, na něm už dnes obvykle nešijí, ale zato si díky němu mohou přijít ke slušným penězům.

Spousta z nich přežila v překvapivě zachovalém stavu. Litinový podstavec statečně odolával času. Avšak na českých sběratelských fórech se dočtete dost smutné příběhy. Jeden diskutující na webu LovecPokladu.cz přiznal, že podobné stroje odvážejí do šrotu po tuctech, protože lidi zajímají jenom ty ozdobné litinové nožky. To je ale obrovská škoda. 

Každý Singer na sobě má sériové číslo

U těch opravdu starých šlapacích strojů ho najdete vyražené přímo do kovu, většinou na přední části hlavy stroje nebo na destičce u základny. U novějších elektrických modelů hledejte na pravé straně dvě písmena následovaná šesti číslicemi. Jsou to taková rodná čísla šicích strojů a prozradí vám toho víc než dost.

Když je sériové číslo tvořeno pouze číslicemi bez písmen, stroj pravděpodobně pochází z doby před rokem 1900. Od přelomu století přidával Singer před čísla písmena, která odkazují na konkrétní továrnu a výrobní sérii. Existuje bezplatná databáze na webu ismacs.net, kam sériové číslo zadáte a během okamžiku zjistíte rok výroby i místo, kde stroj spatřil světlo světa. 

Továrny fungovaly v americkém New Jersey, ve skotském Clydebanku nebo třeba v kanadském Québecu, a právě původ stroje hraje při oceňování zásadní roli.

Většina strojů moc nestojí, ale pak tu jsou výjimky

Hodnota běžných starožitných Singerů se pohybuje v rozmezí zhruba 50 až 500 dolarů. Za klasický šlapací stroj z dvacátých let, kterých jsou po Česku tisíce, dostanete na zahraničním trhu v přepočtu pár tisíc korun. Na českém Sbazaru je to ještě méně. Ale pak existuje jeden model, který tohle všechno obrací naruby. A ten je důvodem, proč se vyplatí každý Singer pořádně prohlédnout, než ho odpíšete jako nepotřebný brak.

V roce 1933 se svět zmítal v nejhorší hospodářské krizi moderních dějin, nezaměstnanost v Americe šplhala k dvaceti procentům a bochník chleba stál osm centů. A zrovna v tomhle období se firma Singer rozhodla uvést na trh něco naprosto nového. Třetího října 1933 zadala továrna výrobu prvních deseti tisíc kusů modelu 221. 

Stroj, který dostal přezdívku Featherweight, tedy „peříčko“, si svou premiéru odbyl o pár měsíců později na výstavě v Chicagu. Proč byl tak výjimečný? Zatímco ostatní šicí stroje té doby byly masivní litinové záležitosti určené k zabudování do stolů, Featherweight vážil pouhých jedenáct liber, tedy zhruba pět kilogramů, a to díky hliníkovému tělu. 

Dalo se s ním cestovat, dalo se na něm krásně šít a švadleny si ho zamilovaly. Za celou dobu výroby vzniklo odhadem tři až tři a půl milionu těchto strojů. Stroje z úplně prvního vydání z října 1933 nesou sériová čísla začínající písmeny AD. Čím nižší je číslo za těmito dvěma písmeny, tím blíž jste k opravdové raritě. 

Jeden z prvních Featherweightů v krásném stavu a s plnou sadou příslušenství se prodal za bezmála 3 500 dolarů. A ty úplně nejvzácnější edice z chicagské výstavy mohou podle odborníků vystoupat až na 10 000 dolarů, tedy krásných 250 000 Kč. Jak jste na tom vy, máte ještě doma nějaký Singer?

Zdroje: singer.com, lovetoknow.com, singer-featherweight.com, en.wikipedia.org