Tisíce Čechů si od roku 2026 výrazně oddechly. Jedna z nejotravnějších plateb oficiálně skončila

Každý měsíc platíme zálohy a jednou za rok dostaneme vyúčtování, kterým leckdy nerozumíme. Tenhle úděl s sebou nese i účet za elektřinu, ve kterém lidé jako já vidí jen změť čísel a zkratek. Mezi cenou samotné energie, distribucí a dalšími položkami se ale dlouho ukrývala jedna platba, která domácnosti stála stovky až tisíce korun ročně. Od roku 2026 ji už ale ve fakturách nenajdeme.

Změna se týká prakticky všech odběratelů elektřiny bez ohledu na dodavatele, sjednaný tarif ani fixaci cen. Měsíčně bychom tak měli teoreticky za elektřinu platit méně, jenže to není pravidlem. Rozhodující je způsob, jak dodavatel nastavil zálohy.

Za co vlastně platíme

Konečná cena elektřiny se skládá ze dvou hlavních částí. První představuje samotná energie označovaná jako silová elektřina. Její cenu určuje dodavatel a zákazník ji může ovlivnit výběrem nabídky nebo fixací. Druhou část stanovuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu. Jde o regulované platby za distribuci, provoz přenosové soustavy, systémové služby nebo činnost operátora trhu. Tuhle část platí zákazník vždy, bez ohledu na to, u které společnosti uzavřel smlouvu.

Mezi těmito státem regulovanými položkami byla ještě vloni platba související s podporou vybraných výrobců energie. Stát zavedl systém provozní podpory, který měl usnadnit rozvoj a provoz zdrojů, které by bez pomoci nemusely být dostatečně výhodné. Podpora se týkala nejen solárních elektráren, zahrnovala také větrné a vodní zdroje, bioplyn, biomasu nebo vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Výrobci, kteří splnili zákonné podmínky, mohli získávat například zelené bonusy či podporu prostřednictvím výkupních cen.

Platba pod zkratkou POZE zmizela

Onou rušenou položkou byl příspěvek na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie, který můžete znát pod zkratkou POZE. Ve vyúčtování mohl být uveden také jako složka ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů. Stát výrobcům, kteří splňují stanovené podmínky, slíbil provozní podporu. Její smysl spočíval v tom, aby se vyplatilo investovat do podporovaných zdrojů a udržet je v provozu i v případech, kdy by samotný prodej elektřiny nemusel zajistit dostatečné příjmy.

Náklady na tento systém ale musel někdo uhradit. Část proto platil stát a zbývající peníze se vybíraly přímo od domácností, živnostníků a firem. V roce 2025 dosahoval příspěvek pro domácnosti 495 korun za spotřebovanou megawatthodinu bez DPH. Včetně 21procentní daně šlo přibližně o 599 korun za MWh. Běžná domácnost se spotřebou tří MWh odváděla asi 150 korun měsíčně včetně DPH, při pěti MWh šlo o přibližně 250 korun. Rodinný dům s roční spotřebou deseti MWh mohl na této položce odvádět téměř 500 korun měsíčně.

Podpora nekončí, mění se způsob financování

Od ledna 2026 už tento příspěvek na faktuře nenajdete a tisíce Čechů si díky tomu výrazně oddechly. Neznamená to ovšem, že by podpora některých zdrojů energie skončila, změnilo se pouze to, odkud peníze přicházejí. Vláda ještě na konci roku 2025 navýšila státní příspěvek přibližně na 41,7 miliardy korun, čímž fakticky převzala celé financování tohoto příspěvku. Původně se přitom počítalo s tím, že v letošním roce zaplatí stát pouze 24,6 miliardy korun a domácnosti a podnikatelé 17,1 miliardy prostřednictvím faktur.

Ne všechny české domácnosti ale letos zaznamenaly snížení měsíčních plateb za elektřinu. Dodavatelé mohli nechat zálohy ve stejné výši, protože záloha je pouze částka hrazená předem. Ve výsledku by se ale mohla úspora projevit až v ročním vyúčtování. Změnit se mohla také cena silové elektřiny, distribuce nebo jiné regulované platby. Ovšem už jenom to, že POZE z vyúčtování zmizelo, náklady na elektřinu snižuje.

Úspora může zaplatit několik měsíců streamování

Změna se nepřímo týká také sledování televize, streamovacích služeb nebo používání set-top-boxu a samozřejmě i herních konzolí nebo domácích kin. Pochopitelně nespotřebují méně energie, i jejich provoz je ovšem od začátku tohoto roku levnější. Samotná televize tvoří pouze část celkové spotřeby domácnosti, ovšem dostane-li v ročním vyúčtování o 1 800 korun vyšší přeplatek, může tím pokrýt několik měsíců streamovacích služeb.

Je třeba ovšem počítat s tím, že televizor, konzole, set-top-box a další elektronika mohou odebírat elektrickou energii i v pohotovostním režimu. Kdo chce za elektřinu platit ještě méně, měl by vedle cen za jejich poskytování sledovat takové spotřebu jednotlivých spotřebičů a při nákupu nové televize věnovat pozornost jejímu energetickému štítku.

Zaznamenali jste nižší zálohy za elektřinu?

Zdroje: Energetický regulační úřad, ERÚ – Cenové výměry, Business info