Chcete začít podnikat? Úřad práce vám zaplatí část vybavení potřebného k rozjezdu

Vlastní kavárna, dílna nebo útulný ateliér patří ke snům, které v hlavě tajně nosí spousta Čechů. Jakmile ale dojde na účty za stroje, nábytek a nářadí, nadšení obvykle rychle opadne. Televize nás léta přesvědčuje, že peníze na start rozdávají jen zámožní investoři, kteří za ně chtějí kus firmy. 

Existuje však i daleko nenápadnější mecenáš, o kterém se u nás mluví podivuhodně málo. 

Sen o vlastním podniku naráží na účtenky

V téměř každé partě se najde někdo, kdo po letech v kanceláři prohlásí, že by si nejraději otevřel vlastní krámek. Znám to i ze svého okolí, kde jedna kamarádka dlouho toužila po malém keramickém ateliéru. Když si pak sedla ke kalkulačce, zjistila, že pec, hrnčířský kruh a pořádné police spolknou desítky tisíc korun dřív, než vůbec prodá první hrnek.

Stejné dilema řeší i ti, kterým šéf nečekaně položil na stůl výpověď. Po patnácti letech u firemního notebooku mají v hlavě spoustu plánů, jenže úspory jim sotva vystačí na pár nájmů. Právě v téhle chvíli se rozhoduje, jestli z nápadu vzejde živnost, nebo jen další nesplněné předsevzetí.

Televize z podnikání udělala napínavou podívanou

Obrazovka se podnikatelským snům věnovala už před víc než patnácti lety. Na ČT tehdy běžel Den D, pořad, v němž se odvážlivci s nápadem postavili před zkušené byznysmeny a žádali je o peníze. Za stolem sedávali například Tomio Okamura, Dana Bérová, Marta Nováková nebo Ivan Pilný. Kouzlo pořadu stálo na neúprosných otázkách, které z leckterého nadšence během pár minut vymáčkly poslední zbytky sebejistoty.

Nova se k osvědčenému receptu vrátila loni na podzim a pojmenovala ho Jáma lvová. Mezi investory zasedl Václav Staněk, zakladatel značky Vasky, dále Barbora Snopková Haberová, kterou si fanoušci pamatují z vedení hokejové Sparty, a hoteliér Jaroslav Svoboda. Ten kdysi nosil hostům talíře a dnes mu patří řetězec Czech Inn Hotels. 

Co kdyby existoval dárce, který po vás žádný podíl nechce?

Nesedí v nasvíceném studiu, nepotřebuje, abyste před kamerou zářili, a netváří se u vašeho plánu jako porotce s dvacetiletou praxí. Jeho chodby přitom zná spousta lidí, jen si je obvykle spojují s úplně jinou životní kapitolou než se startem vlastního byznysu. Nezajímá ho, jestli za pět let zbohatnete, ale jestli vaše živnost vydrží.

„Výše příspěvku na zřízení nového pracovního místa bude posuzována podle předpokládaných kalkulovaných nákladů, charakteristiky zřizovaného místa, situace na trhu práce v regionu a podle požadavků zaměstnavatele na uchazeče,“ uvádí na svých stránkách Úřad práce ČR.

Tím investorem je Úřad práce ČR. Chcete začít podnikat? Úřad práce vám zaplatí část vybavení potřebného k rozjezdu, pokud jste v jeho evidenci vedeni jako uchazeč o zaměstnání a váš plán přesvědčí úředníky. Ve spisech se tahle pomoc skrývá pod krkolomným názvem příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Lidé mu naštěstí říkají jednoduše příspěvek na podnikání. Úřad proplácí jen věci, bez kterých by vaše živnost nemohla fungovat, tedy třeba šicí stroj, kadeřnické křeslo, nářadí nebo regály do obchodu. S nákupy i se samotným podnikáním musíte počkat, dokud s úřadem nepodepíšete dohodu.

Kolik vám stát přispěje do začátku

Záleží na tom, jak drahý je rozjezd ve vašem oboru, co přesně budete dělat a kolik lidí ve vašem okolí marně shání práci. Letošní stropy vycházejí z průměrné mzdy 48 171 korun. Kdo začíná v kraji, kde se práce hledá snadno, třeba v Praze, může počítat maximálně se čtyřnásobkem, tedy s 192 684 korunami. 

Regiony, kde je bez práce stejně lidí jako v průměru celé republiky nebo víc, například Ústecko či Karlovarsko, mají strop o polovinu vyšší, a to 289 026 korun. Kdo dohodu podepíše, může do měsíce požádat ještě o takzvaný překlenovací příspěvek. 

Ten vám nejvýš pět měsíců přihazuje až zhruba dvanáct tisíc korun měsíčně na nájem provozovny, převoz zboží nebo opravy vlastní dílny. Živnost pak musíte udržet v chodu nejméně 365 dní a některé dohody vás zavážou klidně na dva roky. 

Pec, stroj nebo počítač mezitím nesmíte prodat ani darovat a musíte umět doložit, že je pořád máte. 

Zkusili jste někdy o příspěvek na podnikání požádat, nebo vás odradila hromada formulářů?

Zdroje: up.gov.cz, mpsv.gov.cz, portal.gov.cz, aperio.cz