Češi mu na chuť nepřišli, Slováci ho milují dodnes. Z nenápadného filmu se u sousedů stal národní klenot

I naši sousedé umějí natočit dobré filmy. Zatímco některé z nich ovšem Češi milují, jinými se nám Slováci do noty příliš netrefili. Z jednoho zprvu nenápadného filmu se dokonce na Slovensku postupem času stal národní klenot a Slováci ho milují dodnes.

Slovenská kinematografie má hluboké kořeny. Výrazně vzkvétala v rámci společného československého státu a od roku 1993 již tvoří samostatnou národní produkci. Tu zastřešuje Slovenský filmový ústav. Období kolem roku 1975 bylo ve slovenské kinematografii plně poznamenáno tvrdou normalizací, kdy byla volná tvorba 60. let potlačena, režiséři byli pod přísným dohledem cenzury a mnozí (například Juraj Jakubisko nebo Dušan Hanák) měli zakázáno točit celovečerní hrané filmy. I přesto ovšem v té době vzniklo několik zajímavých snímků.

Hlavní milníky a nejslavnější filmy natočené kolem roku 1975

Kolem roku 1975 na Slovensku vzniklo několik filmů a seriálů. Některé z nich Čechům sedly více, jiné naopak méně. Jedním takovým snímkem, který vznikl právě přímo v roce 1975, je i film Pacho, hybský zbojník. Jde o legendární komedii režiséra Martina Ťapáka s Jozefem Kronerem v hlavní roli. Především pro Slováky se jedná o brilantní a dodnes nesmírně populární parodii na jánošíkovské mýty.

Pro Slováky je tento film národním klenotem

Film Pacho, hybský zbojník je pro Slováky národním klenotem. Jde o legendární slovenskou lidovou komedii, která s humorem paroduje jánošíkovský mýtus a baví diváky trefnými hláškami. Hlavním hrdinou je v tomto filmu Pacho, nenápadný mladík z liptovské vesnice Hybe, který se díky chytrosti a pálence zvané frndžalica stane obávaným vůdcem zbojníků, a nakonec získá i srdce císařovny Marie Terezie.

Zprvu se jednalo pouze o nenápadný film

Pacho, hybský zbojník z roku 1975 sice začínal jako nenápadný projekt parodující tradiční jánošíkovský mýtus, ale nakonec se stal nejúspěšnějším slovenským filmem 70. let. Režisér Martin Ťapák tak vytvořil nadčasovou komedii, která do kin přilákala přes 840 tisíc diváků. Na filmu se podílela dokonce i legendární dvojice Milan Lasica a Július Satinský. Tehdejší režim jim ovšem zakázal uměleckou činnost, takže napsali dialogy bez uvedení v titulcích.

Cesta od nenápadného projektu ke kultu

Film Pacho, hybský zbojník se stal kultovním především z důvodu převrácení tradičního jánošíkovského mýtu naruby, geniálním zakázaným dialogům a nadčasové parodii šlechty i samotných zbojníků. Režisér stvořil hrdinu, který lidem v době normalizace nabídl osvěžující únik od vážných historických eposů. Zajímavé bylo, že dialogy psané dvojicí Lasica a Satinský, kterého Češi znají z legendární komedie S tebou mě baví svět, obsahovaly skryté jinotaje a politickou satiru, které tehdejší cenzura přehlédla. Právě film S tebou mě baví svět nám prý Slováci závidí více než Karlův most. Snímek dodnes baví diváky díky lidovému humoru, skvělé hudbě Svetozára Stračiny a ikonickým hláškám.

Proč Češi tomuto snímku nepřišli na chuť?

Češi tomuto slovenskému snímku nepřišli na chuť hned z několika důvodů. Jedním z nich je ten fakt, že si film střílí z typického slovenského mýtu o hrdinných zbojnících. Slováci tento typ sebereflexe a humoru pochopili a přijali, pro Čechy však byl celý kontext vzdálený. Důvodem je i specifické středoslovenské nářečí, humor spojený s folklórem a divoký temperament. Slováci mají jednoduše tyto příběhy hluboce zakořeněné v národní identitě, takže okamžitě chápou každé rýpnutí a nadsázku. Pro českého diváka je ale zbojnická tematika vzdálená.

Viděli jste tento kultovní slovenský film, nebo ho neznáte?

Zdroj: Wikipedia, Kinobox, Stvr