Teploměry se právě začaly potit: V Česku bude takové vedro, že se z chleba sama usmaží topinka

„Léto jak má být,“ říkávaly naše babičky o prázdninových dnech, kdy slunce pálilo, ale ve stínu bylo příjemně – a večer pak člověk spokojeně usnul pod lehkou dekou. Ty časy minuly – a propadají se do historie stále hlouběji. Evropu – a Českou republiku nevyjímaje – čeká léto, jaké jsme si dříve spojovali spíše s oblastmi pouští či španělských plání. A klimatologové nemohou než varovat: vlny veder doopravdy přijdou – a budou silné, dlouhé a nekompromisní. Člověk se před nimi úplně neschová. Dávejme proto na sebe pozor a dělejme s tím něco…

Podle některých scénářů může totiž teplota na našem kontinentu v příštích letech přesáhnout i 45 °C.

Horká fakta z domova

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu se průměrná roční teplota v Česku od 60. let minulého století zvýšila už o více než 2 stupně. Skoro dva a půl. A to je víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Zlomovým a rekordním bylo z tohoto hlediska léto roku 2019, kdy průměrná teplota dosáhla hodnoty 19,5 °C – a ty prázdniny byly tak vůbec nejteplejší od začátku měření.

Což potvrzují i tropické dny, resp. jejich počet. Zatímco dříve jich bývalo přibližně pět do roka, v posledních letech jich zažíváme klidně i dvacet. A letošní léto by jich mohlo dle odborníků v některých oblastech přinést ještě o 5–10 víc.

Nejde přitom jen o horko ve dne. Přibývá i tzv. tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Během takových nocí si organismus nemá šanci odpočinout, regenerovat – což může být pro citlivější skupiny obyvatel až životně nebezpečné.

Tepelný kotel světa

Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr. Tuto skutečnost zveřejnila ve své nedávné zprávě Světová meteorologická organizace, která doplnila i důvody (ostatně nijak překvapivé): kombinace geografie, městské zástavby a především klimatických změn. Velká města se navíc mění v tzv. tepelné ostrovy – místa, kde je kvůli betonu a asfaltu ještě o několik stupňů tepleji.

Vlny veder, které jsme dříve považovali za výjimečné, se zkrátka stávají běžnou součástí naší letní reality. Oproti jižní Evropě, která je na ně přece jen více zvyklá, se tak střed a sever kontinentu ocitá v nanejvýš nezáviděníhodné situaci. Odborníci varují, že bez adaptačních opatření se i v českých městech můžeme dočkat teplot přesahujících 40 °C. A to nejen jednou za deset let, ale pravidelně.

Když vedro nezná kompromis…

Už víme, že vedro není jen nepříjemné, ale i nebezpečné. Přesto konkrétní číslo patrně zarazí. Podle Světové zdravotnické organizace umírá v Evropě již nyní v důsledku vysokých teplot více než 175 000 lidí ročně…

Ani výhledy nejsou „chladivé“. Studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Medicine odhaduje, že bez zásadních změn může v důsledku extrémního tepla zemřít v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí.

Zlatá (pětice) prevence

Nechceme malovat katastrofické scénáře. Proto konstruktivně připomínáme jednoduché, přitom vysoce efektivní „protivedrové zbraně“:

1. Hydratace je základ: pijme průběžně, ideálně čistou vodu. Vyhýbejme se alkoholu a sladkým limonádám, které dehydrují. Ty domácí s nakrájenou okurkou, mátou či citrusy jsou stejně nejlepší.
2. Chladno i bez klimatizace: zavírejme přes den okna, větrejme v noci, používejme mokrý ručník přes ventilátor. Efektivní je i studená sprcha na nohy.
3. Doma během největšího žáru: omezme fyzickou aktivitu mezi 11. a 17. hodinou. Sportujme raději ráno či večer.
4. Lehké jídlo a oblečení: dejme přednost světlým barvám, volným střihům a salátům před řízkem.
5. Lidskost místo ignorance: senioři, nemocní a lidé bez domova jsou nejzranitelnější. I krátký telefonát či nabídka vody může zásadním způsobem pomoci.

Žijeme dál

Vedra jsou za rohem. Je třeba se smířit s faktem, že extrémní teploty už nejsou něčím, co se „občas stane“ – ale suverénním trendem, který sílí a chce sílit ještě víc. Nelze se s ním však smířit ve smyslu čekání s rukama v klíně. Jinak nás „to“ dožene.

Smysluplné změny člověk může (a musí) provádět na obou úrovních: v malém – tím, jak se sám chová v horkých dnech. A také ve velkém – prostřednictvím změn v urbanismu, energetice a přístupu ke klimatu. Protože horké léto má sice stále svůj neskonalý půvab – ale pokud nevezmeme v potaz veškerý jeho diskutabilní potenciál, může být náhle příliš horko už na cokoliv.

Neboť Český hydrologicko-meteorologický ústav mluví ve svém nejnovějším výhledu jasnou řečí: letošní červencové denní teploty zřejmě neklesnou pod 21 stupňů. A to je zase o nějaký ten stupínek výše než dosud…

Zdroje: tn.nova.cz, oze.tzb-info.cz, meteocentrum.cz