Největší vřed českého filmu: Tenhle herec pil krev celému Česku. I herci s ním odmítali stát před kamerou

Zahrál si v desítkách filmů a televizních seriálů. Úspěšně působil i na divadelních prknech. Přes svůj nesporný talent a oblíbenost jeho rolí především u televizních diváků ho však nejeden kolega neměl příliš v lásce. Tento herec zkrátka nevěděl, co se sluší a patří.

Inspektor Josef Bouše v seriálu Hříšní lidé města pražského, doktor Cvach v Nemocnici na kraji města nebo Lucius v pohádce Hrátky s čertem. Tyto a další slavné role si za svou hereckou kariéru před kamerou zahrál úspěšný český herec, kterého ale jeho kolegové příliš v lásce neměli. 

Za svou celoživotní práci získal několik ocenění 

Narodil se v roce 1930. K herectví ho přivedlo aktivní působení v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Už v roce 1945 hrál v Divadle Voskovce a Wericha. Od roku 1983 byl nedílnou součástí hereckého souboru činohry Národního divadla. Dohromady zde ztvárnil desítky výrazných rolí. Před kamerou si zahrál více než 200 postav. A to jak těch filmových, tak i televizních. Jeho nesporný talent obdivoval nejeden režisér a filmový tvůrce. 

V roce 1987 mu byl udělen titul Zasloužilého umělce, získal i Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu nebo Cenu za mužský herecký výkon na festivalu českých a slovenských filmů v Ostravě. 

Herecký talent, ale i náladovost 

Řeč není o nikom jiném, než o slavném českém herci Josefu Vinklářovi. Ten byl sice oblíbený u diváků, mezi kolegy to ale neměl jednoduché. Nejedno natáčení se prý muselo přizpůsobit jeho komplikované povaze. Když neměl náladu, měl různé požadavky, které se kvůli jeho věhlasu snažili tvůrci dodržet. Přestože byl jedním z nejlepších herců, na své okolí žádné ohledy nebral.  

Aby toho nebylo málo, traduje se, že na své kolegy donášel. Dokonce prý měl deníček, do kterého si prohřešky ostatních herců, ale i režisérů zapisoval. Nejenže se s ním nedalo vydržet na jednom natáčení, ale zároveň své kolegy pomlouval a snažil se jim zkazit kariéru. V očích ostatních se jako práskač jevil i kvůli údajnému přátelství s komunisty. Několikrát byl viděn s jejich zástupci. V roce 1988 se například objevil po boku Miroslava Štěpána – tehdejšího vedoucího tajemníka pražského Městského výboru KSČ. Ani to mu na oblíbenosti mezi kolegy nepřidalo. Touto informací byla zaražena i veřejnost. 

Kritika od hereckých kolegů i režisérů 

Své si o Vinklářovi myslel i spisovatel a dramatik Oldřich Daněk. Sice herci psal role přímo na míru, zároveň si ale uvědomoval jeho náladovost, která komplikovala spolupráci. Nelibě se o Vinklářovi vyjadřoval i filmový režisér a scénárista Otakar Vávra. Ten negativně hodnotil především Vinklářův egocentrismus a nespolehlivost. Špatné vztahy měl i se svými kamarády. Lichotivě o něm nemluvila ani kolegyně a přítelkyně Stella Zázvorková. 

Bouřlivý život mimo herecký svět 

Bouřlivé vztahy zažil i mimo práci. Několikrát se rozvedl a jeho ženy o něm často nemluvily příliš pozitivně. Za komplikovaného partnera jej označila například herečka a spisovatelka Ivanka Devátá. Ženatý byl i s herečkou Janou Dítětovou. Ta ho milovala a určitou část života také obdivovala. Sama však po rozvodu přiznala, že z jejich svazku měla pro své dobro odejít dříve. Vinklář byl v duši stále svobodným mládencem, který miloval ženy, víno i zpěv. 

Josef Vinklář byl bezesporu jedním z nejtalentovanějších herců. Do karet mu však nehrála a na oblíbenosti mezi kolegy nepřidala jeho ješitnost a  náladovost. Té se k nelibosti kolegů museli často přizpůsobit všichni zúčastnění. 

Zdroje: Csfd.cz, Vlasta.cz, Filmovyprehled.cz