Nad Evropou se stahují mračna a meteorologové jsou v úzkých. Jedna konkrétní věc je přivádí k šílenství

Nevím, jak vás, ale mě letošní zima nakonec příjemně překvapila. Ano, čekají nás sice ještě nějaká ta překvapení. Nebylo to však tak šílené, jak jsem čekala. A to i přesto, že se polární vír rozpadl. Jenže teď vstupuje do hry další klimatický strašák a nad Evropou se stahují mračna. 

Podle všeho tato hrozba přichází z oblasti Tichého oceánu a podle meteorologů může zase přepisovat rekordy. Že je to daleko? I tak dopady pocítí celá Evropa včetně Česka. Tenhle obrat je totiž nejrychlejší za celou historii měření.

Co se zase děje? Zraky všech odborníků se upínají k západnímu Pacifiku. Není to tak dlouho, kdy tam bylo vše v normálu. Jenže teď se tam hromadí hrozivé množství energie. Představte si to tak, že hluboko pod hladinou giga bublina plná teplé vody. A ta se blíží k pobřeží Jižní Ameriky.

To samozřejmě ovlivňuje počasí v obrovském měřítku. Silné větrné impulsy mažou chladnější anomálie bleskovým tempem. Je to dobře? Rozhodně ne, protože takto by mohlo vzniknout silné El Niño už v létě. Pravděpodobnost už je na 80 %. A dopady by byly extrémní.

Proč meteorologové šílí?

Na jednu stranu si postupně zvykáme na nový „normál“, ale tento jev může mít větší dopady. Hlavně na tu práci meteorologů. Jaro je pro ně totiž nejnáročnější na předpovědi a přivádí je k šílenství (a to i když je situace tak nějak stálá).

Situaci ovlivňuje jev, kterému se říká „jarní bariéra predikovatelnosti“, a ten nastává mezi březnem a květnem. Proč? Právě v tomto období jsou vazby mezi oceánem a atmosférou nejslabší. No, a když se k tomu přidá něco netypického, problém s předpovědí je „na scéně“.

Právě nyní tak meteorologové nevědí, kdy a jak se to teplo z pomyslné bubliny dostane na povrch. Ano, počítače s AI sice nějakou předpověď uvádí. Jenže někdy to se svým „sebevědomím“ přehánějí.

Třeba v roce 2014 bylo oteplení avizováno týdny dopředu. Jenže na poslední chvíli se vše změnilo. Stačila jen náhlá změna proudění.

Jak může Pacifik zamávat s počasím v Evropě?

Možná si říkáte, jak nás může ovlivnit jev, který je tisíce kilometrů daleko. Je to snadné, ta energie k nám dorazí po dálnici vysoko nad námi. Stejně jako tomu mohlo být v zimě s arktickým vzduchem. Ten nakonec porazil saharský prach a teplé proudění, ale co se stane tentokrát?

Jak může El Niño ovlivnit evropské léto?

Ano, v zimě by tento jev mohl přinést brutální mrazy. Ale v létě je situace opačná. El Niño by mohl otevřít stavidla pro extrémně horký vzduch. A zatím není konkrétní model, který by s tím počítal. Lépe řečeno, aby dodal předpověď s vysokou pravděpodobností.

Jisté je jedno. Právě nyní dochází k dalším klimatickým změnám. Stojí za nimi globální oteplování a je dost pravděpodobné, že léto 2026 bude ještě žhavější než ta minulá. V letech 2024 a 2025 padla řada teplotních rekordů a letos jsou oceány přehřáté ještě víc.

Vše tak moc vybočuje z normálu, že i vědci museli začít používat nový měřicí index. Nedokázali totiž odlišit, co je vlivem globálního oteplování a co způsobuje El Niño.

Pro Evropu i Česko to přináší zatím předběžná, ale vážná varování. Kromě růstu letních teplot to totiž může znamenat i další extrémní a ničivé bouřky. Nejde totiž jen o teplé proudění, ale ta nahromaděná energie se musí někde uvolnit.

To pak přináší i další strašáky, jako je prohloubení letošního jarního sucha. A důsledky přívalových dešťů a vyprahlé půdy již bohužel z posledních let známe. Opět tak mohou vznikat lokální záplavy.

Až příští týdny a měsíce nám ukáží, kterým směrem se bude předpověď nadále stáčet. Jisté je teď jen jedno. Klimatická nejistota posledních let se bude i nadále prohlubovat.

Zdroje: tn.nova.cz, ct24.ceskatelevize.cz, severe-weather.eu, surfertoday.com