Pro Čechy národní památka, pro Američany čistý horor. Zahraniční turisté z našeho unikátu berou zpátečku

Kostely, hrady, zámky i obyčejné měšťanské domy staré stovky let. Pro Evropany denní chleba, pro Američany však něco naprosto neuvěřitelného. Avšak téměř každá evropská země má hospodu nebo nějaký jiný podnik, který fungoval ještě před tím, než vůbec byly Spojené státy americké založeny. Většinou to našim přátelům zpoza Velké louže přijde okouzlující. Existují u nás však i místa, která jim připadají doslova jako výjevy z hororu.

Některá místa mohou svou jedinečnou gotickou atmosféru vzbuzovat hrůzu a úžas. Mohutné katedrály mohou působit skoro až zastrašujícím dojmem. A to jsme na jejich přítomnost celoživotně zvyklí. Když se pak někdo narodí na kontinentu, kde jsou nejstarší budovy v klasicistním stylu, působí některá starší místa vyloženě hororově, nikoliv romanticky. Někteří Američané tak mohou rovnou nabrat zpátečku. Existuje však místo, které i otrlým Čechům může nahánět strach.

Království stříbra

Latinsky se mu říkalo Mons Cutna, německy Kuttenberg. Není zřejmě tak těžké vydedukovat, že řeč je o Kutné Hoře. Ta se ve středověku stala velmi důležitým obchodním a dopravním uzlem díky rozsáhlým zásobám stříbra, které se zde těžilo i zpracovávalo. Největšího významu Kutná Hora dosáhla ve 13.-15. století. V jednu dobu byla dokonce producentem třetiny stříbra v celé Evropě. V sousední vsi se razily stříbrné denáry.

Ke konci 13. století vypukla ve městě dokonce takzvaná Stříbrná horečka. To v praxi znamenalo, že se do Kutné Hory za prací a obživou nastěhovalo několik tisíc lidí, někteří dokonce až z dnešního Německa. To ve středověku byla opravdová štreka. Éra bohatství se ještě prodloužila, když kolem roku 1300 vydal král Václav II. zákon, kterým sjednotil měnu v království a veškerou ražbu mincí soustředil právě do Kutné Hory.

Husitské války 

Během husitských válek se město připojilo k císaři Zikmundovi. Kališníky nechávalo shazovat do prázdných šachet. Tento stav se však několikrát změnil. Město se nakonec podrobilo Janu Želivskému a odpůrce kalichu nechalo vyhnat. V roce 1424 však Jan Žižka město kvůli minulosti se Zikmundem stejně nechal důkladně vypálit a následně ho osídlili táborité. Ti zde vládli dalších deset let, až do bitvy u Lipan.

Hodnota mincí začala postupně klesat, stejně jako jejich kvalita. Období bohatství tak pro město pomalu končilo. Těžba postupně upadala, až byla nakonec v roce 1726 zastavena úplně. Město prošlo několika požáry a morovými ranami. Významnou roli hrálo znovu až v době národního obrození. Narodil se zde například Josef Kajetán Tyl nebo Jan Erazim Vocel.

Zajímavostí je mnohem více

Zajímavostí na Kutné Hoře však nejsou jen nádherné kostely. Skrývá i jedno velmi temné tajemství. Malá víska Sedlec, kousíček za městem, je domovem světoznámé Kostnice. Makabrózní dekorace složené z opravdových lidských pozůstatků. Na místě jsou lopatky, lebky, kyčle, hrudní koše i všechny ostatní kosti. Jedná se o naprosto jedinečné ztvárnění myšlenky memento mori. Světoznámý je například i masivní lustr anebo erb rodu Schwarzenbergů. Vše pochopitelně zdobeno kostmi.

Jedná se o skutečný evropský unikát. Původně se jednalo o hřbitovní kapli, která vznikla po masivní morové epidemii. Na místě archeologové našli 30 masových hrobů. Současnou podobu kapli vtiskl na konci 18. století architekt Jan Blažej Santini-Aichel a řezbář František Rint. Ten si dokonce z kostí vyrobil i svůj podpis.

Co na to zahraniční turisté?

Reakce na naši slavnou kostnici jsou podle recenzí na webu TripAdvisor různé. Někteří jsou nadšení, jiní už o něco méně. Pro některé šlo o zážitek jako z hororu. Místo jim přinášelo příšerné pocity. „Znovu bych tam nešel, protože mi to přišlo skoro jako svatokrádež. Jsem rád, že se na místě alespoň nesmí fotit,“ napsal.

Byli jste v Kostnici? A co si o ní myslíte?

Zdroje: Wikipedie, Kudyznudy, TripAdvisor