Noc z 12. na 13. srpna bude výjimečná. Na obloze se během několika hodin sejde hned několik vzácných úkazů

Provozujeme web o televizi, takže tímhle si možná trochu podrážíme nohy, ale musí to z nás ven. Nejlepší představení nadcházejícího týdne se neodehraje na žádné obrazovce, nýbrž vysoko nad vaší hlavou. Noc z 12. na 13. srpna totiž naservíruje hned několik nebeských úkazů za sebou, a to v kombinaci, která přijde jednou za pár let. 

Podmínky navíc letos vyšly tak, že si astronomové notují blahem. Stačí vám teplejší bunda, kus tmy a pořádně zakloněná hlava.

Jedna noc a hned několik důvodů zůstat vzhůru

Kalendář ukazuje středu 12. srpna a přechod do čtvrtka 13. srpna, a právě tahle noc se stává v astronomickém kalendáři malým svátkem. Nejde o jeden osamocený úkaz, ale o celou sérii, která se poskládá během pár hodin za sebou. Podvečer nabídne něco, co naše zeměpisné šířky nezažily přes čtvrt století, a jakmile se pořádně setmí, přijde na řadu hlavní show. 

Kdo si tuhle noc naplánuje, nebude litovat ani minuty ubraného spánku. Češi jsou ostatně národ, který kvůli obloze dokáže vytáhnout paty z domu i uprostřed pracovního týdne, stačí připomenout fronty u hvězdáren při každém větším zatmění.

Nejdříve se rozloučíme se Sluncem

Ještě než padne tma, čeká na nás jako předkrm částečné zatmění Slunce. Měsíc se ve středu podvečer nasune před sluneční kotouč a nad naším územím z něj ukousne zhruba šestaosmdesát procent. Vrchol přijde krátce po osmé hodině večerní, kdy už bude Slunce nízko nad západním obzorem. 

Úplnou tmu si užijí jen šťastlivci v úzkém pásu od Grónska přes Island až po severní Španělsko. K nám dorazí podívaná o poznání skromnější, i tak ovšem stojí za zvednutou hlavu. Mějte však na paměti, že bez ochranných brýlí se na Slunce dívat v žádném případě nesmí, obyčejné sluneční brýle vás nezachrání a zrak si můžete nenávratně poškodit. Tímhle úkazem se ale dlouho zdržovat nebudeme, protože skutečná hvězda programu se rozjede až po setmění.

Obloha se rozprší hvězdami

Že bude noc z 12. na 13. srpna opravdu výjimečná, dokazuje i to, že téhle noci je vrchol nejslavnějšího meteorického roje roku, kterému se říká Perseidy. Země právě prolétá oblakem nepatrných částeček, jež po sobě zanechala kometa se jménem Swift-Tuttle, a každé takové zrnko se v atmosféře zažehne do jasné světelné čáry. 

Když obloha zůstane opravdu černá, mihne se nad hlavou klidně přes stovku těch světelných čar během jediné hodiny. Valná většina rozžhavených částeček je sice menší než zrnko písku, přesto po sobě zanechá stopu viditelnou na desítky kilometrů daleko. Letos to navíc vyšlo úplně skvěle, když bude obloha úplně bez měsíčního svitu. Tudíž ani ty nejslabší kousky nezaniknou v žádném rušivém světle.

Kdy je nejlepší vyrazit ven a co si vzít s sebou

Nejvíce se toho na nebi samozřejmě děje v pozdních nočních hodinách. Po půlnoci a hlavně v hodinách před rozbřeskem se totiž ta část nebe, odkud se záblesky rozstřikují, zvedne vysoko nad krajinu, a s každým stupněm navíc přibývá úlovků. Žádné speciální vybavení s sebou tahat nemusíte, naopak by bylo spíš na obtíž.

Padající hvězdy se zablesknou úplně nepředvídatelně a vy chcete mít v merku co nejširší výsek nebe. Nejchytřejší je tedy natáhnout se na karimatku nebo do lehátka a nechat oči aspoň deset minut přivyknout tmě. Ve stoje s hlavou v záklonu vydržíte sledovat oblohu sotva pár okamžiků, kdežto v pohodlném lehu a zachumlaní ve spacáku klidně půlku noci, a k tomu vám poděkuje i krční páteř.

Slzy svatého Vavřince a planety k ránu

Lidová tradice vymyslela pro tenhle úkaz velmi poetické jméno, Slzy svatého Vavřince. Onen mučedník přišel o život na sklonku léta roku 258 a našim předkům pak připadalo, že jsou to jeho třpytivé slzy stékající z nebe. 

Kdo vydrží vzhůru až do svítání, dostane bonus navíc, nad východním obzorem se postupně vyhoupnou jasné planety, mezi nimi Jupiter i Saturn. Padající hvězdě se odjakživa přisuzuje moc splnit tajné přání, tak ať vás žádná nezastihne nepřipravené.

Už víte, co si budete přát?

Zdroje: nationalgeographic.cz, astro.cz, kudyznudy.cz