Takový program v létě nikdo nečekal: ČT1 uvedla film, kterému diváci po premiéře tleskali 5 minut vestoje

Všichni víme, že léto v televizi znamená hlavně reprízy. Jako by programoví pracovníci zamkli kanceláře a otevřeli archiv dokořán. Člověk zapne televizi a má pocit, že se ocitl v časové smyčce. Pohádka, detektivka, seriál… a za týden totéž. Samé opakování.

Některé z nich lze vidět víckrát, jiné jsou jen kulisou k žehlení nebo k odpolednímu spánku. Jenže občas se stane něco, co člověka přiměje zbystřit. Najednou se objeví film, který upoutá naši pozornost, i přesto, že je vysílán v repríze. Na obrazovce však už dlouho nebyl a v množství filmů, které denně televize a stream chrlí, jsme na něj málem zapomněli. A mimo jiné ČT1 uvedla nedávno film, kterému diváci po premiéře údajně tleskali 5 minut vestoje.

Komedie, která si dělá legraci úplně ze všeho

Česká televize do prázdninového programu také zařadila českou černou crazy komedii, která měla u diváků hned při premiéře velký úspěch. Potlesk nebral konce. I přesto, že jde o snímek Jedna ruka netleská. Režisérem je David Ondříček a film vznikl v roce 2003.

Český humor je takové zvláštní odvětví naší kultury. To, čemu se Češi smějí z plných plic, by možná některé národy vůbec nepochopily. Náš humor však nebývá jen veselý. Někdy je i trochu hořký či trochu absurdní. A jindy se člověk směje proto, aby mu neruply nervy. Zejména tehdy, když má pocit, že se proti němu všechno spiklo.

Jedna ruka netleská patří k až absurdnímu humoru

Nevypráví o hrdinech, kteří zachraňují svět. Příběh sleduje obyčejné lidi, kterým se život rozpadá pod rukama rychleji než levná skříň z hobby marketu. Jeden problém střídá druhý, smůla se vrší a divák si chvílemi říká, že horší už to být nemůže. A právě v tu chvíli tam scenáristé vrazí další katastrofu.

Mimochodem, na scénáři se podíleli David Ondříček, Jiří Macháček a také Ivan Trojan, který ve snímku naprosto exceloval. Už jenom z toho je jasné, proč film může fungovat skoro čtvrt století. Sešla se tvůrčí sestava, která měla pro podobný typ humoru mimořádný cit.

Když film stojí hlavně na lidech

Dnes se řada filmů snaží zaujmout hlavně efekty a velkolepou podívanou. Často se předhánějí, kdo nabídne větší výbuch nebo hlasitější hudbu. Jenže tady nic podobného nenajdete. Jedna ruka netleská jde opačnou cestou – staví na dialozích a hereckých výkonech. Jiří Macháček, Ivan Trojan, Marek Taclík, Jan Tříska nebo Klára Pollertová-Trojanová dokazují, že dobrá komedie nepotřebuje digitální armádu ani létající auta. A režisér David Ondříček navázal na poetiku, kterou si diváci oblíbili už u Samotářů, jen ji posunul ještě blíž absurditě.

Jedinečnost českých komedií

Mám ráda celou řadu zahraničních snímků. A to jak komedií, tak kriminálek či dobrodružných filmů. Jenže na českou a československou komedii dopustit nedám. Jednou je taková, jindy maková, ale vždycky je o nás a pro nás. Příběhy jsou o nás samotných, o našich radostech i průšvizích.

České komedie jako by nám nastavovaly zrcadlo. Ovšem takovým způsobem, že se válíme smíchy. Kdyby si to, co je řečeno ve filmu, mezi sebou řekli dva sousedé, asi by si dali pár facek. Když to vidí na plátně, vědí, že je to o nich, a přece se smějí. A dokud se dokážeme smát, všechny problémy se zdají o něco menší.

Smích jako lék

Filmem Jedna ruka netleská Česká televize nenabídla jen další reprízu. Připomíná nám dobu, kdy se české komedie nebály být trochu bláznivé, trochu drzé, ale originální. A tak je prima, že jsme mohli na dvě hodiny zapomenout na letošní vedro, a naopak si připomenout, že smích bývá ten nejlepší lék na všechny trable.

Která naše komedie vás i po letech dokáže rozesmát od ucha k uchu?

Zdroje: IDnes, ČSFD, Extra