Fotografiím na internetu už brzy nepůjde věřit. Odborníci prozradili detail, jak poznat umělou inteligenci během 10 vteřin
Ještě před pár lety stačil jeden letmý pohled a člověk bezpečně poznal, že snímek na sociální síti je podvrh. Dnes se internetem šíří tváře, které nikdy nedýchaly, a přesto působí uvěřitelněji než opravdové fotky z rodinné oslavy.
Odborníci na digitální bezpečnost proto přišli s pomůckou, která nám má pomoci nereálné fotografie odhalit už během několika málo sekund.
Dokonalost, která by nám měla být podezřelá
Sítě se během posledních dvou let zaplnily portréty lidí, kteří ve skutečnosti nikdy neexistovali. Usmívají se, mrkají do objektivu a mají pleť, kterou by jim záviděla polovina castingových agentur. Náš mozek přitom pracuje jako přísný korektor, který na fotce hledá překlep, a jakmile žádný nenajde, spokojeně si odškrtne, že se dívá na skutečnost.

Právě ta bezchybnost je ale zrádná, protože opravdový svět je vždycky trochu ušmudlaný, křivý a nedotažený. Jistě i fotografové vám potvrdí, že každá fotka má obvykle alespoň jednu vadu na kráse. Že nejde o přehánění, ukázal výzkum psycholožky Sophie Nightingaleové z Lancasterské univerzity.
Dobrovolníci měli rozlišit pasové portréty vytvořené systémem StyleGAN2 od skutečných snímků a výsledek dopadl mizerně, protože lidé se ve spoustě případů netrefili. Ve druhém kole jim dokonce předem prozradili, na jaké detaily se mají zaměřit, a úspěšnost stoupla o pouhých deset procent.
Ani nápověda tedy z běžného uživatele detektiva neudělá, pokud neví, kam přesně zaostřit zrak.

Papež v péřovce aneb jak se dá naletět hromadně
Nejslavnější úlovky si vybaví skoro každý, kdo v posledních letech otevřel Facebook. Kolovaly tu třeba záběry Donalda Trumpa, kterého údajně zatýká policie, a hlavně papež v mohutné bílé péřové bundě. Ten druhý obrázek sdílela spousta lidí s naprostým nadšením a v pevném přesvědčení, že se to opravdu stalo.
Náš český rybníček na tom není o moc lépe, spíše naopak. Falešná investiční videa, v nichž slavné tváře radí, kam poslat úspory, se u nás rozjela naplno a mezi zneužitými jmény skončil i Andrej Babiš nebo prezident Petr Pavel. Mluvčí ČSOB Petr Milata popsal, že deepfake nahrávky podvod umocňují, protože do investice diváka „motivuje“ třeba právě moderátor Leoš Mareš.

Tváře, které lidé znají z obrazovky, fungují jako univerzální klíč k jejich důvěře i k jejich peněžence. Redakce iROZHLASu pro změnu rozebírala hru, po které měl mít každý Čech plné konto. Obraz i zvuk působily jako poctivá reportáž, jenže tváře i hlasy slavných vyrobil algoritmus. V jiném odhaleném případě měli investiční platformu doporučovat Václav Moravec, Daniel Křetínský a Petr Fiala.
Pomůcka je dost jednoduchá, ale účinná
Stačí se podívat na stíny. Generátor obrázků totiž není žádný fyzik, ale hodně šikovný malíř, který okoukal, jak stín zhruba vypadá, aniž by vlastně chápal, odkud se bere. K jedné postavě ho proto přidá doleva, u druhé doprava a lavičku v pozadí zastíní úplně po svém. Výsledek pak vypadá, jako by nad tím náměstím viselo hned několik sluncí, každé v jiném rohu oblohy.

Stín leží vždy na odvrácené straně od zdroje. Když tedy někomu svítí do tváře zprava a jeho stín se přesto táhne doprava, fyzika si evidentně vzala volno. Podobně zlobí i odrazy a perspektiva, takže schodiště na obrázku klidně stoupá a klesá zároveň.
Bonusové vodítko, když si stále nejste jistí
Stíny nejsou jediná trhlina, jen ta nejrychlejší pomůcka. Zrádné bývají také klouby, které se ohýbají o jeden směr navíc, náušnice, z nichž každá vypadá trochu jinak, nebo židle, jejíž nohy se pod stolem záhadně nesejdou. Pořádně si prohlédněte také ruce, zuby a texty na cedulích, protože zrovna písmena umí generátory zmrvit naprosto perfektně.
Nápisy na pozadí se často rozpadnou do nesmyslné hatmatilky, kterou by nepřečetl ani jazykovědec.
Setkali jste se už s falešným snímkem nebo videem známé osobnosti? Napište nám do komentářů.
Zdroje: dtest.cz, flowee.cz, insight.kellogg.northwestern.edu, denik.cz
