Dnes večer raději nikam nechoďte. Televize Prima vytáhne od 20:15 příběh, po kterém se vám nebude chtít hned usnout

Jsou filmy, které si člověk pustí před spaním a za půl hodiny zjistí, že vlastně vůbec neví, co se na obrazovce děje. A pak jsou takové, kde už se toho během prvních pár minut děje tolik, že zíráte s otevřenou pusou a přemýšlíte, jak tohle někdo vymyslel. Právě jeden takový dnes večer vytáhne televize Prima.

Začíná ve 20:15 a čeká nás 185 minut dlouhý film plný akce, takže dnes večer raději nikam nechoďte. Pokud budete chtít vydržet až do konce, na brzké spaní to úplně nevypadá.

Přiznám se, že u tohoto filmu mě vždycky bavila jedna věc. Čím vážněji se jeho hrdinové tváří a čím usilovněji se snaží zachránit planetu, tím větší mám potřebu se smát tomu, jak je to americké. Nicméně i tak je to jeden z mých oblíbených filmů.

Základ jako pro dokument

Tvůrci přitom rozhodně nešetřili na snaze, aby alespoň prostředí působilo opravdově. Natáčelo se přímo v areálech NASA. Štáb strávil několik dní v Johnsonově vesmírném středisku v Texasu a dalších deset dní v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Produkce využila skutečná pracoviště, letiště i záběry startů raketoplánů.

Dva hlavní herci se dokonce dostali do obřího bazénu Neutral Buoyancy Laboratory, kde NASA připravovala astronauty na práci ve stavu beztíže. Podle Disneyho byli Bruce Willis a jeho mladší herecký kolega prvními civilisty, kterým bylo dovoleno podobný výcvik v nádrži absolvovat. Trochu to zní spíš jako dokumentární natáčení než nějaká divoká americká slátanina plná akce. Není to ale ani jedno. Nebo možná oboje zároveň. To, co se děje na Zemi, je celkem k uvěření, ale to, co se pak děje ve vesmíru už tolik ne.

Ben Affleck položil otázku, kterou si kladl skoro každý

Tím dnešním filmem je samozřejmě Armageddon, katastrofické sci-fi Michaela Baye z roku 1998 s Brucem Willisem, Benem Affleckem, Liv Tyler, Billym Bobem Thorntonem a Stevem Buscemim. Prima ho ve čtvrtek 20. srpna pustí od 20:15.

Základní plán na záchranu světa zná asi každý, kdo film alespoň jednou viděl. K Zemi míří obří asteroid a NASA potřebuje hluboko pod jeho povrch dopravit jadernou nálož. Místo toho, aby naučila astronauty pracovat s vrtným zařízením, vezme nejlepší ropné vrtaře světa a během několika dnů z nich udělá astronauty. Tahle logika vždycky vrtala hlavou mně i Benu Affleckovi. Hoši z ropných plošin jsou ale ocelový tvrďáci a možná proto to dávalo smysl režisérovi. Navíc astronauti jsou asi moc chytří na to, aby se vydali obětovat svůj život při misi, která od první chvíle bojuje proti všem základním zákonům fyziky.

Nicméně na rozdíl ode mě Benovi nestačilo žít se svojí teorií, a tak se Michaela Baye narovinu zeptal. Proč by nebylo jednodušší naučit astronauty vrtat, než učit vrtaře létat do vesmíru. Vysvětlení vás úplně odzbrojí. Režisér mu v podstatě doporučil, aby už nad tím dál nepřemýšlel.

NASA pomáhala. Fyziku ale zachránit nedokázala

Na filmu skutečně pracovali odborní poradci spojení s NASA, mimo jiné bývalý astronaut Joseph Allen a odborník Ivan Bekey. To ovšem nezabránilo tomu, aby se z výsledku později stal oblíbený terč vědců.

Jeden z nich například upozorňuje na zásadní problém s asteroidem „velikosti Texasu“, který má být objeven pouhých osmnáct dní před nárazem. Podle odborníků by byl objekt takových rozměrů pozorovatelný asi tak o pár let dříve. Ještě větší potíž představuje množství energie potřebné k jeho roztržení a bezpečnému odklonění obou částí od Země.

A to je na Armageddonu možná to nejhezčí. Tvůrci dostali přístup do NASA, natáčeli u skutečných raketoplánů a radili se s odborníky, aby pak natočili příběh, kvůli kterému fyzika začala pít, aby zapomněla. Jenže ono ať chcete, nebo ne, ono to fungovalo.

Film vydělal přes půl miliardy dolarů

Armageddon se stal jedním z největších filmových hitů roku 1998 a celosvětově utržil přibližně 554 milionů dolarů. A svůj vlastní život začala žít také hudba. Aerosmith pro film nazpívali I Don’t Want to Miss a Thing, která se stala největším americkým hitem kapely a dostala se na první místo žebříčku.

Samotný film se zapsal do historie i přes veškeré své neduhy. Je zároveň obrovským diváckým hitem, ukázkou hollywoodského blockbusteru devadesátých let a snímkem, jehož vědeckou stránku si odborníci rádi dobírají.

A pokud se k tomu dnes ve 20:15 posadíte, možností, jak ho sledovat, je několik. Buď se můžete smát při každém fyzikálním nesmyslu, nebo si užít 185 minut neskutečné akce. Tak nebo tak se budete bavit. Co vy? Dokážete si film užít, nebo jste spíš na straně fyziky?

Zdroje: tvprogram.idnes.cz, kinomaniak.cz, collectspace.com, kinobox.cz