Při premiéře ho Češi poslali ke dnu. O 49 let později znají jeho hlášky zpaměti i lidé, kteří tehdy nebyli na světě

Kdyby někdo na konci sedmdesátých let zkusil podle návštěvnosti kin odhadnout, které československé filmy přežijí další půlstoletí, u jednoho by se nejspíš pořádně spletl. Měl známého režiséra, skvělé herce, dětské hrdiny i hudbu, která se později dostala do hlavy několika generacím. Jenže u pokladen žádný mimořádný zázrak nepředvedl a při premiéře ho Češi poslali ke dnu.

Přiznám se, že právě tohle mě na starých statistikách baví. Dnes máme některé filmy za tak samozřejmou součást české kultury, že automaticky předpokládáme, že na ně tehdy stály před kiny fronty. Jenže čísla občas vyprávějí úplně jiný příběh.

Podívejme se zpět do roku 1977

Ocitneme se teď na chvíli v roce 1977 v Československu. Do kina chodí lidi za zábavou. Možností není totiž neomezeně a tak kina během celého roku navštíví přibližně 86 milionů diváků. Proto je běžné, že jeden film zhlédne milion diváků jako nic.

Například Hra o jablko nasbírala přes 2,2 milionu diváků. Na komedii Což takhle dát si špenát? přišlo přibližně 1,5 milionu lidí, Adéla ještě nevečeřela se dostala na 1,35 milionu a pohádka Jak se budí princezny překročila 1,1 milionu.

A potom tu byl film, který je dnes naprostou klasickou a jeho písničky zná snad každý z nás. Jeho návštěvnost? 655 436 diváků.

Nebyl to propadák v dnešním slova smyslu. Přes půl milionu prodaných vstupenek je pořád hodně. Jenže v tehdejší konkurenci šlo o výrazně slabší výsledek. V žebříčku titulů z roku 1977 skončil až za šesti dalšími domácími filmy a oproti největšímu českému hitu roku měl méně než třetinovou návštěvnost.

Film, který kino nedocenilo

Tím filmem je snímek Ať žijí duchové! od legendárního Oldřicha Lipského. Měl premiéru v listopadu 1977 a scénář vytvořili Jiří Melíšek, Zdeněk Svěrák a Oldřich Lipský. Dnes ho můžeme považovat za jeden z národních filmových pokladů.

To, co se dříve lidem v kinech nelíbilo, si našlo svoje publikum v televizi. Brtník z Brtníku, Leontýnka, Jouza, trpaslíci a hlavně písničky z filmu si postupně našli cestu do našich srdcí. Film je plný nesmrtelných hlášek a melodií, které stále zní i desítky let po jeho natočení. Není to jen subjektivní dojem. Na Kinoboxu má hodnocení 80 procent na ČSFD, potom 82 a komentáře mluví za své. Jak je tedy možné, že se z původního propadáku stal hit?

Písničky udělaly něco, co kino nedokázalo

Obrovskou část zásluh má dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. Právě film Ať žijí duchové! byl prvním, k němuž společně vytvořili písničky. Uhlíř později v Českém rozhlase vzpomínal, že u známé skladby Pramen zdraví z Posázaví dostal od Svěráka nejprve text a melodie pak přišla velmi snadno.

A těch písní vzniklo několik, které není potřeba představovat. Hajný je lesa pán, Zavolejte stráže, Skřítkové tesaři nebo právě Pramen zdraví z Posázaví dnes fungují téměř nezávisle na samotném filmu. Národní filmový archiv jejich chytlavost přímo zmiňuje jako jeden z důvodů, proč snímek nezestárl.

Možná právě televize nakonec udělala pro jeho popularitu mnohem více než všechna kina dohromady. Česká televize ho dodnes zařazuje do programu a nabízí ho také v iVysílání.

Nové děti ho objevují i bez televize

Ještě zajímavější důkaz přišel letos. V roce 2026 se příběh znovu objevil na divadelních prknech jako muzikál. Produkce při jeho uvedení otevřeně stavěla na tom, že vedle sebe v hledišti sedí děti, jejich rodiče i prarodiče a společně zpívají skladby ze skoro padesát let starého filmu. To už podle mě není obyčejná nostalgie.

Film z roku 1977 zkrátka přežil svoje původní publikum. Řada lidí, kteří dnes bez přemýšlení doplní známou repliku nebo poznají první tóny Hajný je lesa pán, se narodila deset, dvacet nebo třicet let po jeho premiéře. A právě proto jsou historická čísla tak zajímavá.

Ať žijí duchové! vidělo v českých kinech 655 436 lidí. Ostatní domácí filmy stejného roku tehdy lákaly miliony. O téměř padesát let později ale málokoho zajímá, kdo vyhrál tehdejší tabulku návštěvnosti. Duchové z Brtníku zůstali, to je to důležité. Znáte jiný film, který byl takovým propadákem a dnes je to legenda?

Zdroje: kinomaniak.cz, nfa.cz, kinobox.cz, csfd.cz