Senioři mohou vlastnit byt za 10 milionů a přesto mít nárok na sociální dávku. Zákon s tím počítá

Vlastní byt za deset milionů, na účtu jen pár tisícovek a důchod, ze kterého vyjde jen tak tak. Je takový člověk dost bohatý na to, aby si své živobytí zajistil sám? Nebo může potřebovat pomoc stejně jako nemajetný senior, který bydlí v nájmu?

„Sociální dávky mají pomáhat domácnostem, které ze svých příjmů nedokáží pokrýt základní životní potřeby, včetně přiměřených nákladů na bydlení.“

Nenáleží však každému, komu zrovna peněženka zeje prázdnotou. A naopak; mohou na ně dosáhnout i ti, co vlastní nemovitost desetimilionové hodnoty.

Majetek se počítá, ale neměří se stejným metrem

Když stát rozhoduje o přiklepnutí sociální dávky, zjišťuje, jaké má domácnost příjmy, kdo v ní žije a jaký má majetek. A kolik peněz vydává na bydlení. Dnes už se nežádá o každý typ sociální výpomoci jednotlivě. Od října 2025 byla sjednocena do jedné superdávky. To proto, aby stačilo podat jen jednu žádost a zjišťování příjmů i majetku proběhlo v jediném řízení.

Úřad nezajímá jen to, kolik peněz osobám žijícím v jedné domácnosti přistává každý měsíc na účtu. Zjišťuje rovněž, jaké nemovitosti, finanční úspory a počet osobních vozidel lidé ve společné domácnosti vlastní.  Z této věty je patrné, že se neposuzuje jen majetek žadatele, ale že do hry vstupuje skutečně celá domácnost.

Bydlíte ve vlastním bytě za 10 milionů? I vy byste mohli mít nárok

Představte si seniora, který dostává měsíční důchod ve výši 13 tisíc korun, avšak je majitelem bytu v hodnotě deseti milionů. Při takové ceně nemovitosti jednoho napadne, že její majitel nemůže mít na žádnou podporu nárok. Jenže je to trochu složitější. Zákon o dávce státní sociální pomoci totiž v § 17  stanovil výjimku pro jednu nemovitost, kterou domácnost skutečně užívá k vlastnímu bydlení:

„… nepřihlíží se k jedné stavbě pro bydlení, v níž členové domácnosti žijí.“

A právě tato věta je směrodatná. Znamená to, že tržní cena nemovitosti nárok na sociální dávku nevylučuje. Majitel drahé nemovitosti může mít stejný nárok na pomoc jako osoba, která bydlí v podnájmu. A třeba člověk s mnohem levnějším bytem, ale s vysokými úsporami nebo další nemovitostí – byť jen k rekreaci – uspět nemusí. Jenže bez znalosti příjmů, úspor, nákladů a složení domácnosti není možné nárok potvrdit ani vypočítat.

Posuzování úspor a příjmů

U peněz jsou pravidla jasně daná:

„Samostatná osoba může mít úspory maximálně 200 tisíc korun. Dvoučlenná domácnost 250 tisíc, tříčlenná 300 tisíc, čtyřčlenná 350 tisíc. Pokud jde o rodinu pětičlennou či větší, mohou úspory činit 400 tisíc korun.“

Započítávají se peníze v bance i v hotovosti. A co víc – zákon limituje i počet osobních automobilů:

„Domácnost nesmí vlastnit více než jedno auto na každého zletilého člena.“

Z toho vyplývá, že senior, který má na účtu úspory překračující dané limity, nejspíš podmínku majetkového testu nesplní. Ale desetimilionový byt, který je jeho domovem, překážkou být nemusí.

To ovšem neznamená, že majitel nemovitosti dostane dávku bez dalšího zkoumání. Do příjmů se započítává jeho důchod, již zmíněné úspory a úřad posoudí náklady na bydlení. Pokud má tedy senior penzi 13 tisíc korun a vysoké náklady na bydlení, může klidně sociální dávku získat, ať je hodnota jeho bytu jakákoliv. Důležité je však i to, zda osoba žije sama, anebo s někým, kdo má vlastní příjem.

Druhý byt, chalupa nebo domek po rodičích

Nastat však může i jiná situace. Senior bydlí ve svém bytě, ale kromě něj vlastní ještě nemovitost, kterou zdědil po rodičích a trvale v ní nežije. K tomu už zákon přistupuje jinak. Na další nemovitost se stanoví výjimka na přechodnou dobu tří let. Tak má člověk čas svou majetkovou situaci nějak řešit. Jestliže mu tato nemovitost i po přechodné době zůstane v majetku, bude v žádosti o sociální dávku zohledněna v majetkovém testu.

„Po uplynutí tříleté výjimky už další nemovitost může být překážkou nároku na dávku.“ 

Jak o dávku požádat?

Žádost o dávku státní sociální pomoci podává jedna osoba za celou domácnost. Vyřídit ji můžete online v Klientské zóně Jenda, anebo osobně na kterékoli pobočce Úřadu práce ČR. Žadatel uvede příjmy domácnosti, počet vlastněných nemovitostí a automobilů i přibližnou výši finančních úspor.

Připravit by si měl také doklady o nákladech na bydlení a další podklady podle své situace. Příjmový i majetkový test platí i pro seniory. Na ně se však nevztahuje podmínka pracovní aktivity.

Je podle vás spravedlivé, že senior může získat sociální pomoc, i když bydlí v bytě za deset milionů korun? Nebo by měl stát při posuzování nároku přihlížet také k hodnotě jeho domova?

Zdroje: e-Sbírka, Dávky, MPSV, ÚřadPráce