Seriál Chalupáři milují miliony Čechů už 50 let. Jejich režisér se za ně ale styděl a původně je vůbec nechtěl točit

Komediální seriál se špičkovými herci baví diváky už desítky let. Málem by ovšem nevznikl, kdyby známý režisér nepotřeboval práci. Považoval totiž námět za spotřební zboží a styděl se za něj.

Dnes patří komediální seriál ze sedmdesátých let mezi legendární záležitosti. Tehdejší filmové hvězdy v jednom seriálu, kde se střetává člověk z města s vesnickým prostředím. Jeho režisér se po letech přiznal, že úspěch považuje za zázrak a že ho původně nechtěl ani točit.

Režisér, který natočil přes 600 pořadů

Jestli nějaký režisér přispíval naší televizní tvorbě více než 50 let a je podepsán pod stovkami pořadů, je to právě rodák z Písku František Filip. Režisér se specializoval zejména na televizní seriály, inscenace a adaptace literárních děl. V jeho tvorbě diváci najdou jak historická dramata, tak i populární komedie. Právě k jedné ze svých úspěšných komedií, Chalupářům, byl zprvu skeptický.

V roce 1968 natočil pětidílnou ságu Sňatky z rozumu, která představuje osudy českých rodin a podnikatelů v 19. století. Seriál se tak dotýkal jednoho z nejcitlivějších národních témat, což mohlo být pro mnohé diváky utěšující a povzbuzující vzhledem k tehdejším srpnovým událostem.

O několik let později přišel Filip s dalším historickým seriálem F. L. Věk, jenž je televizním zpracováním románu Aloise Jiráska. Seriál opět pracoval s obdobím národního obrození a dočkal se úspěchu také u diváků zasažených vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Právě vlastenecké vyznění seriálu a jeho možné politické souvislosti přispěly k cenzurním zásahům. Poslední díl se tehdy nesměl odvysílat a diváci jej mohli poprvé vidět až po revoluci.

Z historických dramat ke komedii

O pár let později se režisér s významnými historickými díly na kontě postavil před rozhodnutí natočit komediální seriál. Chalupáři, jak je diváci znají, zobrazují vesnický život a nabízejí řadu komických scén. Ve své době to Filip považoval za jisté snížení laťky. Tou byly právě seriály, které lidem v období normalizace přinášely skryté hodnoty. Zatímco Chalupáři představovali tehdejší život spíše idylicky.

„Vždyť si vemte, byl natočen jen šest let po obsazení »spřátelenými« armádami. V té době ta věc v lidech stále doznívala a my přišli s takovou pohádkou.“ – komentoval později režisér svůj seriál pro Aha!

Režisér však práci potřeboval, a tak se seriálu chopil. Později se přiznal, že se za svou práci zpočátku styděl. Dokonce vzpomínal na kamaráda, který mu Chalupáře vyčítal kvůli tomu, jak idylicky zobrazovali tehdejší společnost. Nakonec se ovšem podle režisérových slov stal zázrak a seriál se proměnil v hit.

„No tak čili já jsem se za to tak trošku styděl, že najednou dělám drobný spotřební zboží, že to nevezme za srdíčka. A stal se zázrak, ti Chalupáři se opakovali nejvíckrát ze všeho, byla to oddechovka.“ – František Filip pro Český rozhlas.

Chalupáři se stejně neobešli bez zásahu

Ačkoliv Chalupáři svým dějem nikterak otevřeně neuráželi systém, ani oni se nevyhnuli zásahu. Úvodní píseň „Když máš v chalupě orchestrion“ totiž nazpíval Waldemar Matuška, který v roce 1986 emigroval. Režim tak na pár let přestal Chalupáře vysílat.

„Pak nějaká chytrá hlava vymyslela, že se bude reprízovat jen s úvodní hudbou. Bylo to směšné.“ – uvedl František Filip.

Nakonec se tedy seriál vrátil na obrazovky bez Matuškova hlasu. I přesto se ovšem stal jedním z nejoblíbenějších českých seriálů.

Od pochybností k zázraku

Chalupářům předcházela řada pochybností, zejména ze strany samotného režiséra. Spotřební zboží, snížení laťky či zdánlivé pochlebování režimu. Právě takové výhrady provázely Filipův pohled na vlastní počin. Nakonec ale Chalupáři přinesli oddechovou a lidskou podívanou plnou humoru, která byla v tehdejší nelehké době příjemným rozptýlením. A to vše prostřednictvím našich nejproslulejších herců v čele s Jiřím Sovákem a Josefem Kemrem.

Máte rádi Chalupáře?

Zdroje: Český rozhlas, ČSFD, Aha!, Wikipedie