Angličané chtěli překonat legendárního režiséra Miloše Formana. Místo úspěchu jsou recenze katastrofální

Miloš Forman natočil v osmdesátých letech film, který se zapsal do dějin. Británie se loni pokusila vyprávět stejný příběh moderněji, aktuálněji, jinak. Vznikla tak pětidílná minisérie o rivalitě Mozarta a Salieriho, kterou tvůrci chystali víc než dva roky. Nad výsledkem ale většina jen nevěřícně kroutí hlavou. 

Sáhnout na klasiku, která má osm Oscarů, vyžaduje buď obrovskou odvahu, nebo pořádnou dávku sebevědomí. Sky Atlantic vsadilo na druhou možnost a rozjelo projekt, jehož přípravy začaly už koncem roku 2022. 

Na Rotten Tomatoes má sice minisérie 86 procent, tedy většinu kladných hodnocení, jenže ten údaj vychází pouze ze čtrnácti recenzí kritiků. To je statisticky naprosto zanedbatelné číslo. Jinak jsou diváci mnohem kritičtější.

Británie rozhodně nemá o talentované tvůrce nouzi. Jenže tady, jako by se spletli hned na několika frontách najednou. Od castingu přes tempo vyprávění až po bizarní rozhodnutí místy vynechat hudbu tam, kde by přitom měla znít nejsilněji.

Experimentální volba s otazníkem

Hlavní roli Wolfganga Amadea Mozarta dostal britsko-japonský herec Will Sharpe, kterého znají diváci třeba z druhé série Bílého lotosu. Sharpe je bezpochyby talentovaný. Problém není v jeho hereckých kvalitách, ale v tom, že jeho vzhled i projev vytvářejí obraz Mozarta, jaký většina lidí úplně nečeká.

Génius vídeňské klasiky se v hlavách mnoha lidí spojuje s konkrétní představou. Má výrazný nos, bílou paruku a teatrální gesta. Sharpe jde úplně jiným směrem. Možná to tvůrci mysleli jako osvěžující pohled, jenže divákům to připadá spíš matoucí než inovativní.

Horší než netradiční obsazení je však snaha vtlačit do historického prostředí prvky, které tam evidentně nepatří. Scény na císařském dvoře, kde vedle šlechty hodují postavy, jež by tam v 18. století rozhodně nebyly, působí prapodivně.

Bettany táhne celou sérii na svých bedrech

Salieri v podání Paula Bettanyho je naštěstí úplně jiná kapitola. Tady si tvůrci počínali chytře. Bettany nezkoušel dělat nového Abrahama, zkrátka si zahrál Salieriho po svém a vyšlo to. Jeho Salieri je plný frustrací, závisti a zoufalství. 

Sledujeme skladatele, který celý život tvrdě pracoval na své kariéře, věří v Boha a snaží se žít řádným životem. A pak přijde Mozart, talent, který, jako by spadl z nebe, bezstarostný, opilý, často vulgární. Salieriho trápení je nejen proto hmatatelné v každé scéně.

Gabrielle Creevy jako Constanze Mozart dostala víc prostoru než její předchůdkyně ve filmu. To je pozitivum. Vidíme ji jako ženu, která miluje svého manžela, ale zároveň se potýká s jeho alkoholismem, finančními problémy a neschopností postarat se o rodinu. 

Času je příliš málo, událostí naopak až moc

Formanův film trval skoro tři hodiny. Britové mají pět dílů, do kterých vecpali původní příběh plus nové pasáže. Výsledkem je honička, při které vám občas ujedou důležité detaily. Úvodní epizoda začíná v roce 1823, kdy se starý Salieri v blázinci doznává knězi, že zabil Mozarta. 

Následně skáčeme do roku 1781 a sledujeme Mozartův příchod do Vídně, milostný vztah s Constanze, první úspěchy i následné pády. Jednotlivé události se řadí rychle za sebou, občas až chaoticky. 

Pro koho Britové Amadea natáčeli?

Fanouškům oscarového snímku se tahle verze asi líbit nebude. Forman měl styl, měl šmrnc. Tohle je proti tomu slabý odvar. Mladší publikum, které možná Formana nevidělo, může mít k novince vstřícnější vztah. Pro ně to může být zajímavý vstup do světa klasické hudby a příběhu o dvou skladatelích. Ale i oni si zaslouží kvalitnější zpracování.

Jeden z diváků to popsal slovy: „Nějakým zázrakem jsem to dokoukal. Není to úplně nejlepší, ale pokud překousnete nějaké nelibosti, tak je to i koukatelné.“ 

Zdroje: novinky.cz, en.wikipedia.org, csfd.cz