Babiš ostře reagoval na otázku o levnějších hypotékách. „Jste nepřipravená,“ odbyl moderátorku

Když se řekne hypotéka, málokomu se vytvoří na tváři úsměv. Spíše nervy, zda to vyjde a nemalá pravidelná splátka, v níž je zahrnutý i úrok. A to dokáže rodinný rozpočet pěkně provětrat.

Není proto divu, že slib levnějšího bydlení zní jako rajská hudba. Jenže mezi předvolebním heslem a skutečnou úrokovou sazbou mohou být nepřekročitelné překážky.

Slib zlevnění hypoték

„Jste nepřipravená,“ odbyl Andrej Babiš moderátorku, když se ho ptala, co jeho vláda udělala pro zlevnění hypoték. Ale nejde jen o ostřejší televizní výměnu názorů. Skrývá se za ní mnohem důležitější téma. Kdo vlastně rozhoduje o tom, kolik zaplatíme za vlastní bydlení? A může politik skutečně zařídit levnější úvěr?

Andrej Babiš sice slíbil levnější hypotéky, ale jejich cenu premiér přece sám neurčuje. Takže mezi politickým slibem a skutečností může stát mnoho otazníků. Politici často dokáží jedním výrokem zlevnit všechno, co nás ve skutečnosti stojí hromadu peněz.

Co ovlivňuje hypoteční sazby?

Hypotéka není cenovka v obchodě, kterou premiér může přelepit na nižší částku. Do její ceny promlouvají banky, finanční trhy, inflace i očekávání budoucího vývoje. Vláda sice může ovlivnit některé podmínky a dostupnost bydlení, ale nemá v ruce přímé tlačítko na úrokové sazby.

Andrej Babiš v rozhovoru připustil, že hypotéky nezlevní ze dne na den, ale slíbil, že během volebního období vláda svůj závazek splní. Nejdříve má pomoci nový stavební zákon a následná výstavba. Teprve až bude na trhu dostatek bytů, chce vláda přistoupit k podpoře mladých lidí při pořizování vlastního bydlení. Argumentuje tím, že kdyby se hypotéky zvýhodnily v době, kdy je bytů málo, mohla by se poptávka ještě zvýšit a bydlení by mohlo dál zdražovat.

Jsou sliby chyby?

Předvolební slogan ANO hlásal: „Volte levnější hypotéky!“ A moderátorka připomněla, že sazby mezitím výrazně vzrostly. Na začátku listopadu 2026 se situace dokonce zkomplikovala zvýšením základní sazby ČNB na čtyři procenta. Hypotéky přitom zdražovaly už před tímto rozhodnutím. Hypoteční sazby totiž neurčuje ani vláda, a dokonce ani Česká národní banka. Ta stanoví základní úrokové sazby, které ovlivňují cenu peněz v ekonomice. Banky ale při nastavování hypoték sledují také dlouhodobější sazby na finančních trzích, náklady na financování, riziko i konkurenci.

„Banky se při stanovování hypotečních sazeb nedívají jen na to, jakou sazbu aktuálně drží ČNB. Důležitá je pro ně také cena peněz na několik let dopředu,“ říká analytička společnosti Broker Consulting Michaela Pudilová.

Proto se může klidně stát, že ČNB svou sazbu nemění, ale hypotéky přesto zdražují. A stejně tak nemusí automaticky zlevnit ve chvíli, kdy centrální banka úroky sníží. Navíc ČNB rozhoduje samostatně a jejím hlavním úkolem je cenová stabilita. Premiér sice může její rozhodnutí kritizovat, nemůže jí však jednoduše přikázat, jaké sazby má nastavit.

Budou tedy hypotéky opravdu levnější?

Na otázku, kdy budou hypotéky levnější, premiér odpověděl:

„V roce 2021 byly hypotéky na 2,22 % a pak za Fialy vystoupaly na 6 %. Neříkám, že je to jenom jejich vina, mají na to vliv finanční trhy a komerční banky. V rámci našeho volebního období to uděláme a splníme, máme na to postup a pracujeme na tom.“ 

A jaká je situace právě teď?

Podle Swiss Life Hypoindexu dosáhla průměrná nabídková sazba hypoték v listopadu na 5,96 procenta. Ještě v březnu přitom činila 4,89 procenta. Za několik měsíců se tak úvěry citelně prodražily a sazby rostly už sedmý měsíc v řadě.

A co myslíte vy? Může vláda skutečně levnější hypotéky zařídit, nebo od ní čekáme něco, co má z velké části v rukou někdo jiný?

Zdroje: CNNIPrima, ČNB, Hypoindex