Česká příjmení jsou v ohrožení. Odborníci varují před trendem, kvůli kterému naše tradiční příjmení do 50 let zmizí

V Česku máme jednu z nejpestřejších sbírek příjmení na celém kontinentu. Některá z nich ale odcházejí do zapomnění. Za jejich zánikem často stojí směsice trendů, které by vás možná ani nenapadly. A jedním z ohrožených příjmení se pyšní i herečka, které se kdysi přezdívalo česká Sophia Loren.

Nováků, Svobodů a Dvořáků potkáte v Česku na každém rohu desítky. Samotných Novákových a Nováků žije v republice dohromady přes 68 tisíc a je to naprosto suverénní jednička žebříčku. Mimo to ale Česko eviduje přes 65 tisíc unikátních příjmení, což je na tak malou zemi naprosto unikátní číslo. A životnost spousty z nich visí doslova na vlásku.

Celý systém příjmení se u nás rodil postupně, zhruba od středověku až do doby osvícenských reforem. Když ve vesnici bydleli tři Janové vedle sebe, museli se nějak rozlišit. Jeden byl třeba tmavovlasý, tak z něj byl rázem Černý. Druhý přišel odjinud, a tak se mu začalo říkat Novák. Třetí koval podkovy, takže to byl výstižně Kovář. Příjmení nebylo zpočátku dědičné a mohlo se během života měnit i několikrát, až josefínské reformy zavedly jejich neměnnost. 

Příjmení, která překvapí

Teď prosím odložte kávu, protože tohle by vás mohlo rozesmát, tak ať se neopaříte. Vedle všech těch Procházků a Veselých totiž v Česku dodnes žijí lidé s příjmeními, která znějí jako vytržená z nějaké středověké pohádky. Ontověděl, Zabilpivo, Skočdopole, Osolsobě nebo třeba Přineskarladomů. Co asi provedl člověk, kterému začali říkat Nejezchleba? Nebo snad držel dietu ještě dřív, než to bylo trendy?

Jenže smích stranou. Nositelů těchto kuriózních jmen rapidně ubývá. Některá z nich mají v celé republice jen pár desítek žijících zástupců. A pak jsou tu příjmení, která nejsou vtipná, ale spíš nešťastná. V celém Česku žijí jen čtyři lidé s příjmením Pokálený. Jeden jediný pan Prcin. Necelé tři desítky Vošoustů. A tak se těchto jmen lidé při první příležitosti zbavují, ať už sňatkem, nebo úřední cestou přes matriku. 

Nové trendy se dotýkají i jmen

Od ledna 2022 si české ženy mohou zcela svobodně a bez udání důvodu zvolit příjmení v nepřechýleném tvaru. Místo Nováková se tak rázem mohou jmenovat Novák. Místo Dvořáková rovnou Dvořák. Na první pohled je to drobnost, na druhý pohled ale docela zásadní posun. 

Jazykovědci z Ústavu pro jazyk český upozorňují, že při používání nepřechýlených příjmení může vzniknout pěkný zmatek. Když vám někdo řekne, že zítra přijde na schůzku Novák, budete automaticky čekat muže. A přitom to klidně může být žena.

Kromě toho roste počet lidí, kteří si příjmení změní jen proto, že jim nevyhovuje. Ne vždycky jde o nějaké Pokálené nebo Prciny. Někdy je to zkrátka rozhodnutí oprostit se od rodinné minulosti, která člověku nepřinesla nic dobrého. Matrikářky potvrzují, že žádostí o změnu příjmení přibývá rok co rok.

Příjmení jako z pohádky

Mezi ohroženými příjmeními najdeme i taková, která nezní trapně ani směšně, ale krásně a poeticky. Třeba Drahokoupil. Tohle příjmení řadí jazykovědci mezi takzvaná větná příjmení, tedy taková, která vznikla ze slovních spojení nebo celých výroků. Patří do stejné rodiny jako Skočdopole nebo Ontověděl a jejich nositelů pozvolna ubývá.

A právě příjmení Drahokoupilová nese herečka, kterou starší generace diváků dodnes považují za jednu z nejkrásnějších žen, jaké se kdy objevily na českém plátně. Marie Drahokoupilová, ročník 1941, je rodačkou z pražských Vinohrad. Kolegové jí říkali Madla a tisk ji označoval za českou Sophii Loren.

Už jako malá recitovala básně v Dismanově rozhlasovém souboru a na DAMU patřila do ročníku společně s Ivou Janžurovou. Specializovala se na role chladných, záhadných žen a hrála po boku takových jmen, jako byl Vladimír Menšík, Ladislav Smoljak nebo Waldemar Matuška. 

A co vy? Nosíte příjmení, za které si vás na základce dobírali, nebo naopak takové, na které jste pyšní?

Zdroje: refresher.cz, cs.wikipedia.org, mv.gov.cz