Dnes po 21. hodině si nic neplánujte. Nad Českem se rozjede nebeské divadlo, které uvidíte zcela zadarmo

Kdo má dnes večer volno, ten ať tentokrát neplánuje sedět u Netflixu. Nad Českem se totiž rozjede nebeské divadlo, které bude ke zhlédnutí zcela zadarmo. Stačí vyjít ven, rozhlédnout se kolem sebe a počkat. Letošní duben nabízí pro sledování tohoto úkazu podmínky, jaké se jen tak nesejdou. 

Každý duben se naše planeta vydává na cestu úsekem vesmíru, kde se to hemží drobnými kosmickými úlomky. Když takový kousíček, obvykle velký jako zrnko rýže, narazí do atmosféry rychlostí přes 170 000 kilometrů v hodině, rozžhaví se a vytvoří na obloze krátký zářivý pruh. Lidé tomu odnepaměti říkají „padající hvězda“, i když se žádná hvězda ve skutečnosti nikam neřítí. 

Jde o zánik nepatrného vesmírného smítka, které nám svůj konec ohlásí zábleskem vysoko nad hlavou. Čínští kronikáři zaznamenali obdobný jev už v roce 687 před naším letopočtem. Takřka tři tisíciletí lidé zvedají v dubnu oči k obloze a sledují totéž. 

Hvězdná loterie s lepšími šancemi

Meteory, o kterých je řeč, dostaly jméno podle souhvězdí Lyry, odkud, jako by vylétávaly. Ve skutečnosti je to optický klam. Země se řítí skrz oblak částic a my je vnímáme, jako by přicházely z jednoho místa na obloze. Skvělé je, že letos se do toho všeho nebude motat Měsíc. 

Jindy dokáže svou září přehlušit většinu slabších meteorů, ale tentokrát zapadne ještě před půlnocí a obloha pak zůstane pořádně tmavá. Podle údajů Hvězdárny a planetária Brno připadá předpovězený vrchol aktivity na dnešní večer, konkrétně kolem třičtvrtě na deset. Jenže kdo chce vidět opravdu co nejvíc, měl by si nařídit budík na druhou hodinu ranní a vydržet vzhůru až do svítání. 

V tu dobu bude oblast oblohy, odkud meteory zdánlivě přilétají, vysoko nad horizontem a tma bude dokonalá. Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě zároveň upozorňuje, že zvýšenou aktivitu lze zaznamenat i v sousedních nocích. Takže pokud by dnes zatáhlo, nemusíte hned zoufat.

V tomto případě jsou podmínky horší

Z centra velkého města nemá sledování prakticky žádný smysl. Pouliční lampy, výlohy nebo reklamní panely, to všechno vytváří světlo, přes které to slabší meteory jednoduše neprosvítí. Astronomové doporučují odjezd minimálně padesát kilometrů od zástavby, nejlépe někam do kopců nebo na otevřenou pláň bez horizontálních překážek.

Lepší zprávou je, že s sebou nemusíte tahat žádnou techniku, tedy žádný dalekohled. Bohatě vám postačí deka nebo karimatka, teplé oblečení a hlavně trpělivost. Oči potřebují zhruba dvacet minut, aby si zvykly na tmu, takže nechte telefon v kapse. Každý pohled na svítící displej vás hodí o pár minut nazpět.

Kolik meteorů vlastně uvidíte? V průměru se za hodinu objeví asi deset až dvacet záblesků, takže mezi jednotlivými meteory budete chvíli čekat. Na druhou stranu, občas se mezi nimi mihne výjimečně výrazný kus, kterému astronomové říkají bolid. Takový exemplář dokáže na zlomek vteřiny rozzářit oblohu tak, že vám spadne brada.

Odkud se ty kosmické drobky berou? 

Původcem celého představení je kometa, na kterou v roce 1861 narazil americký astronom jménem A. E. Thatcher. Tahle ledová poutnice obíhá kolem Slunce jednou za zhruba 415 let a při svých průletech za sebou nechává šlépěje v podobě drobných úlomků. Ty se postupem staletí rozmístily podél celé její dráhy a Země jimi každý duben propluje

Kometu samotnou nikdo z nás nikdy nespatří. Naposledy navštívila okolí Slunce za americké občanské války a příště se ukáže až někdy kolem roku 2283. Přesto nám každé jaro posílá svou vizitku v podobě těch drobných ohňových čárek na obloze.

Napište do komentářů, jestli jste nějaký meteor zahlédli, případně odkud jste celou show pozorovali. 

Zdroje: astro.cz, hvr.cz, hvezdarna.cz, denik.cz, novinky.cz